Ta-152 H 1/20 podle plánku pana Rašky

[FF Radek]

Tak jsem v Pátek začal, myslím že výškovej "fokouš" je prudce letová předloha. Projekt 262 na předělání do letové podoby jsem uzemnil, nechce se mi s ní mlátit o zem, je krásná tak jak je, na poličce, tam jí nic nehrozí ....nějaké zkušenosti s tímto eroplánem, na co si dát pozor?....

[shark]

Názor starého skeptika: ty prudce letové předlohy často prudce moc nelétají... Už je asi pozdě, ale doporučil bych oproti plánku na koncích takhle (ne)hlubokých křídel udělat profil s rovnou spodní stranou, nebo jen velmi málo prohnutý. Není to sice úplně v souladu se zde přijímaným úzusem, totiž dvojvypuklý profil u kořene a něco na způsob B-6356b na konci, ale zkus mi věřit.
A nebál bych se při tom rozpětí použít na vyztužení nosníku některý z moderních materiálů.

Ta-152H je jinak hezké éro, jediný Fokouš, kterého jsem ochoten vzít na milost. Obzvlášť pěkný a dobře zdokumentovaný je v kořistním zbarvení z Farnborough, nebo údajně celočervený (základovkový?), na kterého ovšem dokumentace není.( Ale zase by se to dobře hledalo v trávě )

http://www.modelforum.cz/viewtopic.php?f=1&t=23185
http://www.modelforum.cz/viewtopic.php? ... 52H+1%3A48

[Pavel Stráník]

No vidíš, a já mám třeba názor opačný - výškový Tank, co jsem viděl a paměť uchovala, zatím snad každému létal dobře či ještě lépe. No a to červené zbarvení, to je fakt docela děs, obzvláště když na tento typ je přehršel opravdu moc pěkných německých kamufláží z konce války, ty se mi líbí ze všech nejvíc (ale to jesamozřejmě subjektivní názor, to líbení se, ta červená je naopak škaredá zcela objekltivně ).
Pro změnu s tebou musím souhlasit ohledně toho vyztužení nosníku, pokud mě zrak nešálí tak podle fotek je hlavní nosník shora a ne zapuštěný do profilu - to je u tak úzkého křídla jen dobře. Já bych ale určitě dal nosníky dva.
Profiláž je otázka, ale při hloubce na konci kolem pěti centimetrů je to skoro fuk co tam bude, já osobně bych dal něco lehce (ale opravdu jen lehce) klenutého, ale křídla už jsou hotová tak si tu můžeme teoretizovat dle libosti.

No a na co si u tohoto typu dát pozor? Pokud nebude moc těžký, bude mít nějaké to véčko a alespoň trochu rozumnou vrtuli (jako že tam vyjde krásně veliká), tak se není čeho bát.

[shark]

Né, Pavle, já nemyslel, že zrovna Tank nebude létat. Myslel jsem to obecně na zdánlivě letové předlohy...
Pokud jde o tu červenou, to je přeci hezká barva, ne? Červený Hurricane, červenožlutooranžový Hellcat, červený kořistní Mezek... Jako plasťák se to ve vitrínce krásně vyjímá, mezi těmi nudnými šedo zeleno všelijakými kamuflážemi...

Při tomhle rozpětí je velmi pravděpodobné, že negativy na koncích budou potřeba menší, než u běžné WW II stíhačky.
VOP už je hotová, ale nebál bych se ji zvětšit, to podstatně usnadňuje zalétávání a radost ze stabilního a spořádaného letu vykompenzuje smutek z bodové ztráty při statice.

Ad profil: to je na dlouhou debatu. Jsem známý vyznavač Goettingena 795 a zespodu placatých profilů vůbec a mám prakticky odzkoušeno, že ve spoustě případů je lepší placatý spodek, než prohnutí. A zrovna konec křídla o velmi malé hloubce ten případ je.

Osobně bych tedy éro kvůli přepravě udělal rozebírací, s oddělitelnými křídly, ale to je opravdu teoretizování, protože já Tanka postavím tak maximálně vystřelovacího, s placatým trupem (a v červeném zbarvení )

[FF Radek]

Děkuji za poznatky, zdá se, že jsem se v předtuše věcí příštích moc nemýlil, to křídlo je otázka, kdybych tušil že bude lepší rovná spodní strana profilu, byl bych udělal křídlo jinak, ještě není hotové, ale jediné co přidám, tak bude zadní pomocný nosník, jinak hlavní nosník jsem vyřešil dvěma menšíma nosníkama proti sobě, tak po 4té žebro z něj udělám nosník skříňový. U této štíhlosti mám spíš obavy z torzní pevnosti, tozrní skríň řešit nebudu, spíš připadá v úvahu nějaká uhlíková diagonála skrz žebra....uvidím. Jinak jsem ortodoxní zastánce klasických kamufláží, červenej fokouš, nebo žlutej spit je děs ...ale proti gustu, žádnej oný...dišputát.....Budu se snažit aby vypadal co nejvíc jako na obrázku

[Hugo]

Moc pěkná kamufláž!

Zde je krásně létající Ta-152H Grahama Banhama jako F4D. Model létá s vrtulí Ikara 150.
http://www.youtube.com/watch?v=i8ixiCgVv4E
http://www.youtube.com/watch?v=6mqGWksudes

Osobně mě mrzí, že jsem neviděl létat model Petra Koláře a doufám, že někdy uvidím létat model Adama Jeníka (http://minimakety.cz/dvacetinky/models/ ... /index.php) a ten Tvůj taky. Jsou to krásný stroje.

Mně se ale nejvíc líbí Ta152C, jako má Dušan, přijde mi s kratšíma křídlama tak nějak kompaktnější a letadloidnější .M.

[shark]

No, žlutej Spit (a s křížema k tomu!)je fakt hnus, ale když je v PRU Blue, nebo krásně pinkovej...

Proč spojuješ velkou štíhlost a torzní (ne)pevnost? Do jisté míry je to naopak... Spíš má na to vliv výška profilu. Pokud přidáš ještě nosník a další máš zespodu, tak to potáhni klasickým papírem a bude to dobré. Při rychlostech, jakými tyhle modely létají, není třeba se obávat flutteru.
Skříňový nosník bych nedělal, to je zbytečně těžké, nosník do I, tedy stojina mezi pásnicemi je výhodnější. Uhlíková diagonála mezi žebry-opět těžké a zbytečné, balsová diagonální žebra opatrně zabroušená do profilu jsou tady lepší, ale podle mě také zbytečná. Velmi výhodná by tady byla stavba na uhlíkové trubce a dva pomocné tvarovací nosníky na vrchu. Nebo hlavní nosník opáskovaný uhlíkem 0,12 u kořene 1,2 mm, zúžený ke konci na 0,8.
Hlavně bych potažené a vylakované křídlo nechal dostatečně dlouho v šabloně.


Profil už neřeš, ono to poletí. Já mám u těhle rozměrů zkušenost, že klenutý profil na konci nikterak nepozvedne výkony, ale díky své citlivosti poněkud zhorší stabilitu. A určitě je lepší mít takové éro stabilnější. Je to řečeno sice hodně zjednodušeně a humpolácky, prosím, aby mě zdejší experti na aerodynamiku nekamenovali, ale v podstatě je to tak.

Jo a hlavně to nepotáhni plechem

[Pavel Stráník]

Jestli máš nosník zespodu i shora, tak už nic moc víc pro pevnost v ohybu udělat nemůžeš. Snad vložit mezi ně stojinu, nebo spíš ji vlepit mezi žebry zezadu nebo zepředu na nosníky - udělat "C" profil. Zadní nosník bude stačit shora. Dělat skříňový nosník po 4. žebro je zbytečné, dimenzovat model na havárii nemá smysl, největší namáhání je od potahu který má snahu křídlo ohýbat do lavoru a samozřejmě víc u klenutých než u polosymetrických profilů, tudíž to ohýbání je větší na konci než u kořene takovéhoto křídla s polosymetrem u kořene klenutým profilem na konci. Torzní tuhost vůbec není potřeba řešit, jednak ji u tak štíhlého křídla samotnou kostrou nejsi schopen při rozumné váze docílit, ale především ji víc než dostatečně zajistí vypnutý potah.

[FF Radek]

Tak to je přesně to co jsem potřeboval vědět a konzultovat, tohle fórum je vážně skvělá záležitost, děkuji za všechny názory, nejsou příliš daleko od toho co jsem si myslel, zatěžovat křídlo dalšíma výztuhama nebudu, jen 2x2 pomocný nosníček dozadu a jen shora, nový info pro mě je to, že polosymetrický profil u kořene s průběžnou změnou po rozpětí do klenutého profilu má na maketku destabilizující vliv, žil jsem v domění, že je tomu přesně naopak, že v podstatě tento druh změny profilu po rozpětí geometricky zvětšuje vzepětí....
Plech by byl fajn, plech je plech a plech je budouctnost modelařiny.....bohužel ne téhle kategorie....no ikdyž....že by???...plechovek mám v dílně dost...

[shark]

nový info pro mě je to, že polosymetrický profil u kořene s průběžnou změnou po rozpětí do klenutého profilu má na maketku destabilizující vliv, žil jsem v domění, že je tomu přesně naopak, že v podstatě tento druh změny profilu po rozpětí geometricky zvětšuje vzepětí....

Ne, ne, ne, takhle jsem to nenapsal ani nemyslel. Destabilizující vliv v určitých fázích letu má každý profil citlivý na úhel náběhu a to jsou spíš ty prohnuté. Jaký vliv má polosymetrický profil u kořene přecházející do prohnutého u konce na stabilitu, to nechť objasní autoři tohoto nápadu. Podle mě vůbec žádný a polosymetr u kořene je spíš z estetických důvodů. U většiny jiných modelů je naopak u kořene profil prohnutý víc a ke konci se prohnutí zmenšuje. Ale je otázka, jestli do takhle malých modelů vůbec tahat nějakého Rejnohlce pod., podle mě letuschopnost či neletuschopnost minimakety ovlivňují mnohem víc jiné faktory, než je profil křídla.

[Lubomir Koutny]

Ještě pár slov k profiláži dolnoplošníků s lichoběžníkovým půdorysem :
1. Polosymetrický profil křídla u jeho kořeně umožňuje věrněji řešit přechod trup křídlo
2. Je-li zájem, aby minimaketa byla příčně stabilní, pak by bylo záhodné, aby k přetažení došlo dříve v kořenové části křídla, než na jeho koncích.
U tlustého polosymetrického profilu je kritické Re ve mnohem vyšších hodnotách, než je tomu u tenkého profilu. Samozřejmě, že je zde ještě faktor velikosti zúžení, tedy zda ten tenký lehce prohnutý profil bude nadkritický i při výrazném zůžení křídla na konci. Zatím máme pocit, že to stabilitě pomáhá.
Jinak si myslím, že mnohem propracovanější výkres dvacetinky Ta-152H vytvořil a perfektní dvacetinku postavil Petr Kolář. Také dvacetinka Vládi Kunerta byla parádní !

[akademikrichard]

něco málo z aerodynamiky tu

http://lu.fme.vutbr.cz/ucebnice/opory/aerodynamics.php

cílem aerodynamického a geometrického kroucení je jak již bylo řečeno posunutí oblasti odtržení proudu směrem k trupu mimo oblast křidélek(u "velkých" letadel z důvodu ovladatelnosti na rychlostech blízkých pádové rychlosti)

geometrické kroucení- na konci křídla je úhel nastavení profilu menší než v jeho kořeni -> kritický úhel náběhu koncového profilu je dosažen později (při vyšším úhlu náběhu křídla) než kritický úhel náběhu kořenového profilu

aerodynamické kroucení- v kořeni křídla a na jeho konci jsou použity profily s různým maximálním součinitelem vztlaku a s různým kritickým úhlem náběhu a úhlem náběhu při nulovém vztlaku

na obrázcích níže je rozložení součinitele vztlaku po rozpětí křídla-lichoběžníkový půdorys