Teplice - F4F 2008, 27.-28.06.2008

Za přispění sponzorů pana Gašparína, Microinventu, Jiřího Kaliny a Radka Gregovského uspořádal KE-PNUT-TEAM ve spolupráci s LMK Zličín druhý ročník soutěže minimaket peanut, pistácio a RC-mini (reportáž z minulého ročníku najdete zde)

Tréning proběhl v poklidu, času bylo mnoho a některé modeláře to svedlo k bičování modýlků do vysokých výkonů - byly ztráty. Zklamáním pro pořadatele byla velmi nízká účast na tréningu. Na společnou párty blíže hotelu Helena dorazili ostatní z velikých dálek (Ostrava, Slovensko, Anglie, Japonsko). Daleké Brno účast přislíbilo, ale nakonec kvůli nemoci a snad i problémům s dálniční známkou nepřijel nikdo - to trošku zlobilo ředitele soutěže, který věnoval agitaci nemalé úsilí. (Nepřijel ani velký propagátor RC-mini Antonín Alfery.) Hala se zaplatila tak tak a napříště bude muset všem stačit jednodenní akce od rána do večera.

Vlastní soutěž se značným množstvím soutěžních modelů proběhla standardně a novinkám je věnována fotogalerie. Sobota dopoledne: doladění či dozničení, poledne: statické bodování (Pajas, Gregovský, Garba) a řízek, odpoledne: soutěžní lety krásné a dlouhé. Úklid haly se nakonec stal horkým bramborem v ústech ředitele Adama Jeníka a ten měl pak se zdárným předáním haly více problémů, než čekal - poučení pro příště.

Výsledková listina ve formátu PDF (124kB)

Bodování - diskuze - příklady: Bodování, hodnocení, umístění, pravidla - zkrátka oblíbené téma - tentokrát vyústilo k posoutěžnímu setkání ředitele soutěže s bodovači. Někteří soutěžící byli totiž zklamáni nízkým počtem bodů. Bylo to způsobeno přísností porovnání dokumentace a modelu, dokumentace chybějící či nedostatečná byla penalizována, přesto však velkoryse přijata (došlo i na půjčování dokumentace od jiných soutěžících se stejným typem!). Následující příklady pomohou snad všem modelářům k výběru typu i korekci stavebního plánu s předlohou:

Trojpohled byl sledován přísně, tvary ploch i doplňků, rádius oblouků, sklon větrného štítku, výrazné detaily, které charakterizují pohled: u Sopwithe Baby byl stržen bod i za chybějící lanová mezikřídelní spřáhla křidélek a Albatros D.II zas postrádal zvláštní přechody mezi křídlem a trupem tolik charakteristické pro tento typ, což by se snad dalo prominout. Ani jeden stavitel D.VII-ky či D.VIII-ky se nesnažil naznačit proměnnou tloušťku profilu křídla do očí bijící při čelním pohledu. Nejvíce modelů ovšem utrpělo základním nedodržením trojpohledu: hloubky křídel, velikosti ocasních ploch (ikdyž k typům s extrémě malým ocasem lze být přirozeně shovívavější), ale hlavně tvary předku či směrovky nebyly namnoze vůbec dodrženy, plováky či podvozek delší, širší, užší... Například Aero A-35 nebo Macchi - letouny stavěné dle plánu bez korekce vůbec nesouhlasily s dodanými trojpohledy - vše trochu jiné, trochu jinde.

Zbarvení může být jednoduché, jako u blériota, a ze složitosti je nula. Nebo velmi složité - lozenge. Průhledné tiskárnové lozenge nelze ovšem hodnotit ani tak dobře, jako několikabarevný stříkaný potah - to zas patří do shody a věrnosti povrchu, Albatros D.II zde byl ochuzen - fotografie chyběla a je to povinná součást dokumentace.

Detaily mohou být mnohé (Blériot, Baby), sporé (Zlín, Macchi) nebo žádné (Fike, Lacey, Potier), ale hlavně, jsou-li, musí být zdokumentované výkresem či fotografií. "Hele, má tam palubku, tak bod" není profi přístup, to je jasné. Modelář určuje zisk 0-15 bodů výběrem typu, zhotovením počtu detailů, ale i jejich dokumentací. (A 15 bodů není k zahození!)

Tomu odpovídá i celkové statické hodnocení: polomakety bez detailů byly za 50-60, hezké modely za 60-70, složité kamufláže, výplety, detaily za 80 a jediný model, který měl kvalitní výkres i fotodokumentaci pro všechny bodované detaily i strukturu kostry, odpovídal naprosto 3-view (včetně umístění plováků za cenu malé vrtule) a měl pět stříkaných barev ve zbarvení se vyšplhal ve statice nad 90 bodů.

Pro úplnou představu ještě příklad bonifikace: nejvíce bonifikována byla Macchi: 30 za plovákáč, 10 za dolnoplošník a 10 za naprosto oválný trup, tedy 50 bodů. (Kdyby to pravidla umožňovala, i za oválné nadměrné plováky by se slušelo dalších 5 bodů, mírňounce zvětšené vzepětí bylo prominuto.) Kolik to hodí? Proti piperům (nadhodnocení nula) asi 32 bodů při letu 60 sekund - letěla ovšem jen 31s, což dalo 78 - tedy na úrovni minutových piperů.

To vše řečeno pro orientaci v soutěžním terénu pro Vás, kdo zvažujete, s čím přijít vyhrát...

Pravidla - návrhy: Z diskuze vyplynuly některé problémy s laxním výkladem pravidel a byly podány následující návrhy na upřesnění, ke kterým se účastníci našich soutěží mohou vyjádřit na fóru:

Statika: kvalitní dokumentace bude též ohodnocena, dobrý trojpohled s rozpětím křídel zhruba na šíři A4-ky bude brán jako jediný zdroj pro hodnocení bokorysu, půdorysu, nárysu - na odchylky patrné z fotografie musí soutěžící u trojpohledu upozornit; fotografie musí korespondovat typově s modelem a musí představovat i kamuflážní vzor, resp. vzor podobného zbarvení letounu, když již ne přímo daný kus, barevné schéma je důležité, přesné odstíny barev však v době tiskáren nepodstatné, lepší je publikovaný popis odstínů (např: celý letoun hráškově zelený, imatrikulace černá atd. - zkušený maketář představu o odstínech musí mít - myslím zbruba! - nikdo se nebude hádat o přesné složení barvy PC-10 či modři kachních vajec...). Detaily budou ohodnoceny, je-li jejich přesný tvar a umístění patrné z výkresu či fotografie. Součásti modelu jsou shodné na statice i v letu, žádná část nesmí být vyměněna, odňata, přidána včetně hlavice s vrtulí, přičemž na rozměr listů nebude brán zřetel, jejich maketový tvar a zbarvení může být ohodnoceno jako detail.

Bonifikace a penalizace slouží hlavně k tomu, aby se stavěly i nevhodné, méně létavé typy a měly šanci uspět. Zjednodušené kategorie (plovákáč, trojploch atd.) mohou být nahrazeny skutečnými nevýhodami typu, přičemž jako vzor bezproblémového "nulového" letounu může být Piper Cub. Příklad položek bonifikace: součásti letounu působící značný odpor - velmi malé či žádné - 0b, malé (přídavné nádrže, pomocné plováčky na křídlech, extrémní "chmelnice", kalhoty apod.) - 5, velké (plováky či makety motorů s vrtulemi apod.) - 10, malá vzdálenost závěsů (DH-2, Aero Ae-45), omezený průměr vrtule (Avro 504K, většina plovákáčů), krátký předek (méně než piper) či extrémně krátký předek (Camel, Fokker E.III) atd. musí být bonifikovány, dodržení nulového vzepětí též, vzepětí do 4 mm na konci tolerováno, větší, není-li maketové penalizováno atd. - a to vše musí být jednoduché na bodování (styl hodně, málo, vůbec). Zkrátka, aby se svobodněji stavělo a méně špekulírovalo. Bodovač by pak nemusel někoho "nachytat" jak si chudák na Eindeckeru prodloužil předek, aby jej mohl vůbec postavit k soutěži. Modelář, který si vybere složitý typ s množstvím detailů a složitým zbarvením, všechno to doloží, vymaká a nastříká správnými odstíny si musí být jistý, že na statice bude mezi nejlepšími a i v letu mu bonifikace trošku pomůže.

V těchto souvislostech doporučuji k prostudování pravidla Berounského ořechu a Rakovnických minimaket R. Gregovského v sekci Pravidla Oříšků - je zde mnoho poučného pro srovnání

Foto a text: R.Pajas