Poslední minimaketářskou akcí letošního roku byl 2.ročník soutěže Halové modely Hluk. Bohužel, jak se ukázalo, i letos to byl nejen trénink a soustředění před soutěží v Holandském Nijmegenu, ale současně pro zúčastněné i jeho náhrada. Hlavní organizátor Tonda Alfery podržel organizační schéma z loňského roku. Zahájilo se zalétávacím odpolednem a večerem v pátek, pokračovalo pak sobotním celodenním kláním až do 18:00. V neděli se pak létalo dopoledne a obědem soutěž končila. I kategorie byly totožné jako loni. Tedy doplňková nemaketářská soutěž F1N, pak větrůňky, M-oř, M-pist, 50PPS (polomakety do obýváku, max rozpětí 203mm), M-cond, F4D a F4E/CO2. Původně plánovaná kategorie RC-min byla opět pro malý počet účastníků zrušena. Statické bodování bylo demokraticky jednohlasně (Tondou) zrušeno. Hlavní organizátor, letový bodovač a časoměřič v jedné osobě logicky nesoutěžil. U letového bodování přesných maket vypomohl Jirka Alfery. Tím se uvolnila spousta místa na "stupních vítězů", protože Tonda je holt u nás nejlepší. Celkem dorazilo 11 soutěžících, z toho dva ze Slovenska, takže soutěž tak získala punc mezinárodního podniku. Modelů bylo k vidění nepočítaně. Tonda jako loni zorganizoval výstavku pro možné příchozí. Když už nelétal, alespoň předvedl spoustu svých krásných výtvorů na stojánce (na tolech uzavřených mezi sítě házenkářských branek).
Po příjezdu v pátek odpoledne se všichni pustili do zalétávání. Jirka Doležel vytáhl další nové pistácio REP Hydro, které intenzivně po všechny tři dny zalétával. Robert Cok přivezl plnou krabici krásných oříšků, mnohé známe z fóra. Létaly všechny výborně, nicméně pro soutěžní klání vybral Robert své oblíbené - Albatros D.I a SE-5A. Michal Křepelka jen ověřoval, že jeho loňský favorit Sopwith Schneider nic neztratil na své výkonnosti a jen optimalizoval svazek tak, aby model vylétl co nejvýše, ale bez kolize s panely, visícími ze stropu. Jirka Doležel se svým Sonex Onex potvrzoval, že loňské výkony nebyly náhodné. Ze svých hydroplánů tentokrát zvolil Avro 539. Dušan Garba konečně začal létat i s něčím jiným, než se stařičkým Farmanen F-450. Jeho Denight DDT nakonec ukázal, že by byl schopen létat i kategorii F4D. Pavel Stráník se svým Sopwith Baby tentokrát létal trochu méně, než jsme u něj zvyklí. Jirka Tamfal staví jako o závod, tentokrát přivezl nový H-295 Helio Courier. Napohled létavý typ ale potřebuje ještě trochu doladit na vyšší výkony. I Dušan Miklovič asi od svého AIR-1 čekal trochu více. Mimo zalétávání maket se někteří pustili i do kompletace halových házedel od polského Mariusze Wrony, která s sebou přivezl Dušan Garba. Jirka Pavlíček s sebou přivezl i syna Jakuba, s kterým intenzivně ladili model One Knight in Boston. Ač ne maketa, létal nakonec krásně.
V sobotu hned po ránu zavelel hlavní organizátor k soutěžnímu létání. Klání bylo zahájeno nemaketářskou kategorií F1N. Michal Křepelka nestihl nově sestavený model optimálně zalétat, a tak na něj tentokrát zbyla brambora. Na třetí místo se po tuhém boji propracoval Dušan Miklovič. Jeho modely nelétají vysoko, ale nádherně kloužou. Druhé místo celkem jednoznačně získal Jirka Doležel. Jeho výkon by byl velmi vysoko i mezi specialisty této kategorie - 103,9 sec. Roli favorita potvrdil Dušan Garba, který se této kategorii celkem intenzivně věnuje. Nicméně metu 40 sekund nepřekonal ani náhodou. Po obědě proběhla soutěž větrůňků. Letos všem vypálil rybník Robert Cok. Jeho Zlín Z-124 Galánka byla odlehčen téměř na minimum, včetně konstrukčního, papírem potaženého trupu. Robert díky zdravotnímu handicapu startuje trochu jinak, než zbytek soutěžících. Stojí na místě a vleká jako na motorovém navijáku, tedy navíjí vlečné "lano" na rychle navíjející špulku. Techniku zvládl dokonale, takže jeho nejlepší výkon 38,2 sec byl naprosto nepřekonatelný. Vláďa Alfery s Waco CG-4 Hadrian uhájil alespoň druhé místo. Dušan Garba potřeboval při "rozjezdu" pomocníka, nakonec vybojoval třetí místo. Na Jirku Alfery s druhým Hadrianem zbyla tentokrát brambora.
Následovala dvě první kola kategorie F4D. Soutěž byla letos velmi silně obsazena. Devět soutěžících už dlouho nepamatujeme. Pravda žák Jakub Pavlíček soutěžil s ne úplně maketou, ale nějak je třeba začít, že. Krásné lety předvádělo více modelů, bylo tedy jen otázkou komu se jak daný pokus vydaří. Hned od počátku bylo jasné, že žhavým želízkem v ohni bude Piper Pa 15 Michala Křepelky. Větší model (měřítko 1:15) byl lehký, tudíž krásně pomalu létající. Velmi pěkné a stabilní lety předváděl Kuba Pavlíček s modelem One Knight in Boston. Zahanbit se nechtěl nechat ani Pavel Stráník se Sopwith Baby, startující z vozíčku. Robert Cok se Zlínem Z-226 MS nelétal úplně špatně, ale na nejlepší to zatím nestačilo. Pěkně létal i Jirka Pavlíček s Comper Swift. Dušan Miklovič s překrásným Bleriot XI-2b měl tentokrát problém dosáhnout minimálního letového času a zapsal jen jeden platný let. Stejně tak i Jirka Tamfal s jindy spolehlivě létajícím Letov Š-39. Žádný úspěšný pokus nezaznamenal Jirka Doležel s Pfalz A.I. Radek Čechlovský svůj Sveti Dorde vážně poškodil už při tréninkových letech a soutěžní klání tak pro něj předčasně skončilo.
Další kategorií byla F4E/CO2. Ta naopak byla zastoupena velmi málo. De facto počet soutěžících nesplňoval požadavek minimálního počtu pro uspořádání soutěže v této kategorii. Nicméně soutěžní modely byly tři. Jirka Doležel s hydroplánem Hansa Brandenburg W-20 spolehlivě startoval z vozíčku. Jeho starty jsou jako po kolejích, naprosto předpisové. Nicméně Michal Křepelka s novým Branbenburg D.I, jak jinak než na CO2, se nenechal v ničem zahanbit a po prvních dvou kolech vedl. Hanriot HD.2 Jirky Doležela jsme tentokrát v letu neviděli.
Od 16:00 se létalo společně v kategoriích M-oř, M-pist, M-cond a 50%PPS. Zde se jako soutěžící jedinkrát představil Tonda Alfery s Heinkel He-100 V8 v kategorii 50%PPS. Kdo sledoval tuto kategorii na speciálním fóru během loňského lockdownu ví, že už tehdy všem vytřel zrak a v místnosti o velikosti dětského pokoje zaletěl 47 sec. Zvítězil výkonem 67 sec. Velmi slušné lety zaletěl i Jirka Doležel s P-63C Racer - 58,4 sec. Poněkud trapným výkonem se tentokrát prezentoval Dušan Garba s Mauboussin Hemiptere Type 40, který během testu poškodil a už jej nedokázal přimět k slušnému letu. Zbylo na něj tedy třetí místo "za účast". V kategorii M-oř, také silně obsazené (9 soutěžících) nejlépe zalétal Michal Křepelka se Sopwith Schneider. Nejdelší let soutěže předvedl Robert Cok s Albatros D-I - 68,6 sec. Na Michalův hydroplán to díky bonifikaci ale nestačilo. Třetí místo bral Jirka Doležel se Sonex Onex. Brambora zbyla na Dušana Garbu s Denight DDT.
Kategorii M-pist tradičně o parník vyhrál Jiří Doležel, tentokrát s modelem Fairey III. Jeho hydroplány ze Schneiderova poháru jsou nepřekonatelné. A že jich už Jirka postavil požehnaně. Pokud vím celkem čtyři. Druhé místo obsadil Michal Křepelka s Lacey M-10. Dušan Garba se na poslední chvíli vzchopil s maličkým Farmanem F-450 k velmi slušnému výkonu, ale zbylo na něj i tak jen třetí místo.
V poslední kategorii tohoto bloku M-cond byli také jen tři účastníci. Nový model přivezl Pavel Stráník - Airco DH.6. Pilně jej zalétával a po zásluze zvítězil. Cílových 33 sekund dosáhl téměř přesně - 32,4 sec. Druhé místo obsadil Dušan Garba s H-295 Helio Courier. Třetí pak Jirka Doležel s experimentální plackou Arup S-2. Sobotní soutěžní klání bylo ukončeno v plánovaných 18:00.
V neděli se hned po ránu uskutečnila ještě jedna soutěž F1N. Po ní se dolétaly zbylé pokusy M-oř, M-pist, 50%PPS a M-cond. Ty už prakticky jen potvrdily pořadí po sobotní části. To v kategorii F4D se ještě intenzivně bojovalo o konečné pořadí. Michal Křepelka ještě vylepšil scóre s Piper PA-15 a nakonec soutěž vyhrál. Na druhé místo se po dvou krásných letech probojoval Jakub Pavlíček s modelem One Knight in Boston. Odsunul tak z medailových pozic svého otce Jirku Pavlíčka s Comper Swift, na něhož tak zbyla bramborová medaile. Třetí místo vybojoval posledním startem Pavel Stráník se Sopwith Baby. Jirka Doležel přesvědčil svého Pfalze k platným dvěma letům, ale na medaile to nestačilo. O výsledku soutěže totiž rozhodovala jen letová část, když se statika nekonala. V kategorii F4E/CO2 se posledním téměř dokonalým startem dostal Jirka Doležel s Hansa Brandenburg W-20 před Michala Křepelku a zvítězil.
Následoval oběd a závěr soutěže s vyhlášením těch nejlepších. Po oficiálním ukončení proběhla diskuze, jak termínově sladit některé soutěžně našlapané měsíce. Výsledkem bylo resumé ponechat termíny tak jak byly doposud. Ovšem s tím, že soutěž v Hluku bude příští rok poněkud kratší. Pátek a sobota zůstanou při starém, jen soutěžení v neděli se už vypustí. Pouze ti, kteří jsou zdaleka, mohou na místě přespat, aby ráno mohli vyrazit k domovu svěží. Aby to však nebylo nikomu líto. uskuteční se v roce 2022 v tomto formátu Hluk dvakrát, 1. a 2.4 a 23. a 24.9. Závěrem je potřeba poděkovat hlavně hlavnímu pořadateli Tondovi Alfery za zajištění a organizaci soutěže. Stejně tak i všem zúčastněným za pohodovou atmosféru. Věřím, že situace s kovidem umožní soutěž uspořádat i v příštím roce a že se na jaře v Hluku v minimálně stejném počtu zase potkáme.
Kromě níže představených fotografií můžete navštívit i mnohem rozsáhlejší fotogalerii Petra Faitla na Rajčeti a dva díly videokompilací stejného autora na Youtube: DÍL 1 a DÍL 2.[Dušan Garba]
Výsledková listina halových házedel kategorie F1N
Výsledková listina kategorií Větrůňky, 50%PPS a Kondenzátoráky
Výsledková listina kategorií M-oř, M-pist, F4D a F4F