Letošní IIFI se poprvé konalo v Arcus sportcentrum v městečku Wijchen, v sousedství Nijmegenu. Hala je výrazně vyšší (12,5m), rozměrově prý trochu menší než již zbouraná hala v Nijmegenu. Hala je pěkná, s malým bufetem, kde je možno zakoupit leccos k pití. Část haly byla obsazena stolky a židlemi pro soutěžící. Naše výprava letos dorazila třemi auty. První obsadil Jirka Doležel, Jirka Pavlíček a Martin Huk. Druhé pak rodina Alfery, která přijela zbrusu novou Teslou. Třetí pak obsadila dvojice ze severní Moravy, letos poprvé Jirka Tamfal a Dušan Garba. Bylo nás tedy šest soutěžících a dva členové týmu, kteří vypomáhali coby časoměřiči. Je totiž zažitou praxí, že si soutěžící navzájem, či jejich doprovod měří časy sami. Ale i u nás jsem na MČR zažil podobnou organizaci. Jirka Alfery, jako hlavní motivátor, stanovil výkonnostní cíle pro každého člena družstva.
Po příjezdu jsme byli mile přivítáni pořadateli. Členové týmu, kteří tuto akci navštívili již několikrát, se pak přivítali s mnohými účastníky z Anglie, Švédska, Řecka a Holandska. My noví jsme se jim alespoň představili. Česká výprava pak zabrala roh haly a vybalila své nádobíčko. Proběhla krátká prezentace a všichni se vrhli na ladění modelů pro konkrétní podmínky v hale. Češi jen ladili a hledali vhodné svazky, mnozí jiní modely teprve zalétávali. Občas tedy došlo k nárazu do zdi, pár modelů pak ze startovní listiny zcela zmizelo úplně, jiné musely být nahrazeny náhradními modely. Specifickým způsobem zalétával svůj model Avro 504 (F4E electric) George Kandylakis. Byl to de facto RC model, který nastavil do režimu pro neřízený let. Tonda Alfery trochu bojoval s motorkem na CO2 u svého Rumpler C.IV, Jirka Doležel dokonce při testovacím letu svého Fokker E.III (F4E CO2) urazil motor a poškodil podvozek. Nenechal se tím ale nijak rozhodit a model opravil, aby pak všem vytřel zrak. Dušan Garba přivezl do kategorie F4D venkovní dvacetinku Ki-61, která v hale ještě nikdy neletěla, takže složitě hledal vhodný svazek a měnil seřízení pro halu. Moc se mu to nedařilo. Jediný pokus, kdy se model zvedl z podlahy, realizoval při záletu v neděli.
Akce byla oficiálně zahájena v sobotu v 9:00 brífingem. V 9:15 pak začaly soutěžní lety kategorií F4F (peanut neboli náš M-oř), pistachio a Profile Scale (náš NoCal). Už tady někteří dosáhli velmi slušných časů. Tonda Alfery potvrdil pověst špičkového stavitele i létače a hned od začátku obsadil první místo v oříškách, které už nikomu nepustil. Jeho P-51D Mustang nejen skvěle vypadá, ale také skvěle létá. K tomu umí bez problémů startovat ze země, což znamená +10 sec. Lehce na paty mu v letové části šlapal Dušan Garba se stařičkým Farmanem F.450, ale kromě prvního, asi nejdelšího letu soutěže, nedokázal odstartovat ze země. Díky tomu obsadil v letové části až druhého nejlepšího výsledku. Velmi hezky létal Gerner G.1 Larse Tolkstama ze Švédska. Model obsadil v letové části třetího nejlepšího výsledku, celkově byl druhý za Tondou Alfery. Jirka Doležel s dvouplošným hydroplánem Wight Baby létal časy kolem minuty a celkově obsadil třetí místo. Pěkně létal i Pottier P 100 Jirky Pavlíčka. Dá se říci, že všem Čechům oříšky létaly velmi dobře. V konečném součtu obsadili pět z prvních šesti míst pořadí. Nejlépe hodnoceným modelem byl Stampe SV4b Matse Johanssona, který ale majitel teprve zalétával, za vydatné pomoci Tondy Alfery. Nakonec jej přesvědčil k letům kolem 40 sekund.
V pistáciích přivezl nový model Tonda Alfery. Celkem neznámou verzi Hawker Furry II. Opět špičkově postavený a špičkově létající. V letové části se mu sice vyrovnaly modely Jirky Doležela Vought OS2U Kingfisher a Fike E Dušana Garby (všichni tři měli shodný součet časů ze dvou lepších letů), ale v součtu se statikou byl nejlepší Tondův model. Nicméně nejlepší letový výsledek měl Fike E Martina Huka. Velmi hezky létal Fw-190 Richarda Crossley a Udet U.12b Larse Tolkstama. Podobně jako u předchozí kategorie Češi ovládli pořadí. Mezi prvními osmi se jich naskládalo šest. Zvítězil Tonda Alfery před Jirkou Doleželem s Vought OS2U-1 Kingfisher, třetí pak byl Fw-190 Richarda Crossley
V kategorii Profile Scale, u nás známé jako NoCal, jsme měli jen čtyři zástupce. Nový model přivezl Jirka Pavlíček Lacey M-13. Typ, který má potenciál vyhrávat, teprve zalétával za vydatné pomoci Jirky Doležela. To se nakonec povedlo a Jirka obsadil čtvrté místo. Soutěž ovládly modely známé z Hluku. Zvítězil Dušan Garba s Cessnou 195 Turbo, který atakoval hranici tří minut (neúspěšně). Na druhém místě skončil Jiří Doležel s Vought OS2U Kingfisher. Mezi Čechy se vklínil Lars Tolkstam se Spitfire Mk XIX, který létal velice hezky a obsadil třetí místo.
V 11:00 zahájily soutěžní lety modely kategorie Kit Scale, tedy modely postavené ze stavebnic, nebo alespoň podle plánu stavebnice. My měli zastoupení v osobách Jirky Pavlíčka s Comper Swift a Jirky Doležela s Rearwin Speedster. Nejkrásnější lety předváděl model Jirky Pavlíčka, bohužel ve statice ztrácel díky faktu, že je model stříkaný. Pravidla preferují modely potažené barevnými papíry. Jirka tak prohrál s dalším Comper Swiftem Grahama Banhama a Stinson Voyager "Gulfhawk" Tima Horna. Jirka Doležel tentokrát nepotvrdil roli jednoho z favoritů a obsadil desáté místo celkově. Zvítězil Graham Banham s Comper Swiftem, druhý byl Tim Horn se Stinson Voyager, Jirka Pavlíček byl třetí. Pro mně byl velmi zvláštní Mig-17 s vrtulí, s kterým létal Martin Lambert. Model se mu nakonec podařilo dostat do vzduchu a zapsal úspěšný let. Asi nejkrásnější byl DH Tiger Moth Paula Hoey v červenobílé kostičkované kamufláži. Bohužel v letové části už to tak slavné nebylo.
Následoval oběd v podobě sendvičů a ovoce se zeleninou, který byl v ceně startovného a který přivezli pořadatelé. Ve 13 hod následovaly kategorie F1M, Sainte formula a F1L. Tyto kategorie doposud česká výprava nelétala. Letos však všechny tři kategorie obsadila výprava ze Severní Moravy. Kategorii F1M jsme létali s modely české národní kategorie P-3, kategorii F1L s modely české národní kategorie A-6. Sice jsme tak nevyužili všech možností, které pravidla pro tyto modely poskytují, ale i tak výsledky nebyly úplně špatné. Kategorii F1L jsme ovládli. Vyhrál Dušan Garba před Jiřím Tamfalem. Nutno ale přiznat, že více soutěžících nebylo. Kategoie F1M byla obsazeno trošku více, Dušan Garba obsadil druhé místo za domácím Nielsem Wijnhovenem. Na Jirku Tamfala zbyla brambora, tedy čtvrté místo. V kategorii Sainte Formula doplnili naši dva soutěžící Richarda Crossley. Ten má s kategorií přece jen delší zkušenosti, takže vyhrál před Dušanem Garbou. Třetí místo obsadil JIrka Tamfal.
Od 14 hodin létaly královské kategorie F4D, F4E a F4E/CO2. Po statice F4D (pohon gumovým svazkem) vedl Blériot XI Martina Huka, před Avií BH-9 Jirky Doležela a Rolandem C.IIa Tondy Alfery. V letové části byl však nejlepší Rumpler C.1 Larse Tolkstama. Následoval Tonda Alfery s Rolandem, v těsném závěsu pak Jirka Doležel s Avií. Pěkné starty však zapsali i Graham Banham s Klemm Sk15A a George Kandylakis s de Havilland DH-60G III Moth Major v řeckých barvách. V konečném součtu byla nejlepší Avie BH-9 Jirky Doležela před Tondou Alfery s Rolandem C.IIa, třetí byl Lars Tolkstam s Rumpler C.1. Na Blériota Martina Huka zbylo čtvrté místo. V kategorii F4E (pohon elektromotorem) vedl po statice George Kandylakis s Avro 504 "O" před Martinem Hukem s Morane Saulnier type "L" a Jirkou Doleželem s Pfalz A.I. Teprve na čtvrtém místě po statice byl favorizovaný dvoumotorový Curtiss Condor AT-32C Tondy Alfery, který jej vybavil i zatahovacím a vytahovacím podvozkem. Letová část však pořadím poněkud zamávala a do popředí se prodraly vícemotorové modely, díky bonifikaci. Nejlépe zalétal Tonda Alfery (bonifikace 30%), před Grahamem Banhamem s čtyřmotorovým Armstrong Whitworth Ensign (bonifikace 10%). Třetí pak byl v letové části Richard Crossley s plovákovým Grumman J2F-6 Duck. Celkově vyhrál Tonda Alfery s Curtiss Condor před Jirkou Doleželem s Pfalz A.I, třetí pak byl o pouhý bod Richard Crossley. Na Martina Huka s Morane Saulnier type "L" zbyla další brambora, čtvrté místo. Ovšem nejobdivovanějším modelem, i když zatím nelétajícím, byl čtyřmotorový B-17 Flying Fortress Jirky Doležela. Model má funkční zatahovací podvozek a vypadá opravdu skvěle. Po zásluze byl notný čas Jirka v obležení všech zvědavců a model byl nejfotografovanější maketou celé akce. V kategorii F4E/CO2 (pohon motorem na CO2) bylo jen pět soutěžících, kteří více či méně úspěšně zápasili s motory na CO2. Celkem velkou pozornost vzbudil s maketou Fokker Spin Andre Wind. Model zpočátku jen jezdil po zemi, ale nakonec jej majitel přesvědčil k uspořádanému letu, celkově třetímu nejlepšímu v soutěži. Po statické části vedl krásný Fokker E.III Jirky Doležela, jenže uražený motor během testování trochu naboural plány na úspěšnou obhajobu. Jirka je ale bojovník a model opravil, aby pak předvedl druhý nejlepší let soutěže. Úplně nejlépe hodnocený let předvedl PZL.24 George Kandylakise. V této kategorii se moc nedařilo Tondovi Alfery, jehož Rumpler C.IV, druhý po statice, poněkud v letu zaostával a na Tondu zbylo nepopulární celkově čtvrté místo. Zvítězil Jirka Doležel s Fokker E.III, před Martinem Hukem s Fokker B.II a Georgem Kandylakisem s PZL.24.
Od 16:45 se létaly další starty v kategoriích F4F, Pistachio a Profile Scale. Soutěžící měli k dispozici během obou dnů celkem 9 startů s modely F4F, 9 startů v kategorii pistachio a 6 startů v kategorii Profile Scale. U všech tří kategorií se započítávaly dva nejlepší starty.
Od 17:45 měli hodinu na létání soutěžící v kategorii F1M, Sainte formula a F1N (halová házedla). Jak se ukázalo, Dušan Garba si toho naložil celkem dost a zvláště v časových kategoriích nestíhal. Modely F1M totiž létají přes 5 minut, navíc hala byla specifická díky tomu, že dřevěné nosníky střechy byly vysoké cca 1,5 metru a vytvářely tak jakési boxy, díky nimž se nedalo klasicky stírovat. Nakonec tak bylo nejlepší zvolit tenčí svazek a létat jen po dolní hranu nosníků. Stejnou strategii tak bylo dobré volit i v kategorii F1L. Ale tam bojovali naši jen mezi sebou. Na kategorii F1N, kde někteří u nás pasovali Dušana Garbu za hlavního favorita, už jaksi nezbývala energie. Ani ne tak fyzická, jako spíše psychická. Tím program v sobotu skončil. I tak byl pro většinu celkem výživný
V neděli už od 8:30 soutěžili modeláři v kategoriích F1M, Sainte Formula a F1L. Maketáři tak měli volno a mohli dorazit později. To Jirka Tamfal spolu s Dušanem Garbou řešili, jak v každé kategorii uletět alespoň potřebné dva slušné starty. V kategorii Sainte formula se jim to moc nedařilo, přestože jim doma modely celkem slušně létaly.
Maketářům začínal soutěžní program až v 10:00 kdy měli dvě hodiny na soutěžní starty v kategoriích F4D a F4E. Oproti sobotě si polepšili hlavně soutěžící jiných zemí, hlavně pak Lars Tolkstam s Rumplerem C.1. Vyjímkou byl Martin Huk, který své letové score vylepšil také. Zvláštní postavou byl Ramses de Looff, který se evidentně zhlédl v předloze Polikarpov I-16 "Rata". Z našeho pohledu nepříliš vhodná předloha jej uchvátila natolik, že měl postaveny makety této předlohy v kategoriích F4D, Profile Scale, F4F. Bohužel platný let zapsal jen s modelem Profile Scale. Nicméně plán jeho přesné makety je možno u něj zakoupit. Venku z ruky úspěšně létá.
Od 12:00 měli půl hodiny na soutěžní starty soutěžící v kategorii F1N. Bohužel Dušan Garba si nevhodně rozplánoval starty a dokončil soutěžní lety už během tohoto krátkého času. Tomu odpovídal i výsledek.
Následoval opět oběd v podobném duchu jako v sobotu. Po něm od 13:30 pokračovaly soutěžní lety v kategorii Kit Scale. Jsou organizovány podobně jako další soutěže "na krásu", tedy je předem stanoveno pořadí a soutěžící jsou vyhlašováni startérem. Soutěžící se tak musí chystat k letu "tak akorát". Tedy ani pozdě, ani brzy. Matadoři to již znají, nováčky to lehce znervózňuje. Jirka Doležel si vybral trochu smůly, když poslední, možná nejlepší let, byl znehodnocen odpojenou výztuhou křídla (Jirka má model rozebírací).
Od 15:00 se létala poslední série startů v kategoriích F4F, Pistachio a Profile Scale. Někteří už měli slušné časy a létat nepotřebovali, jiní pokoušeli štěstěnu do poslední chvíle.
Od 16:30 byla hodina a čtvrt na dolétání kategorie F1N. Zatímco domácí teprve začali v klidu létat, naši už měli odlétáno. Nakonec to nebylo zase až tak špatné, Dušan Garba obsadil druhé místo za vítězným Jurgenem Maassenem z místního klubu. Jirka Tamfal obsadil páté místo. Třetí byl opět místní Niels Wijnhoven.
Celá dvoudenní akce byla ukončena v 17:30. Kolem 18. hodiny byly zveřejněny výsledky a předány diplomy nejlepším. České družstvo si pro diplomy chodilo nejčastěji a prakticky medailového umístění dosáhli všichni členové družstva. Získali jsme celkem 19 medailí. Sedm zlatých, devět stříbrných a tři bronzové. Takže zatímco v našem hloučku panovalo bujaré veselí, ostatní soutěžící se tvářili poněkud zaraženě. Po ukončení soutěž jsme všichni vyrazili na společnou večeři, abychom "vyhodnotili" vystoupení našich modelářů na letošním IIFI. Bylo to výsledkově nejlepší v celé historii a bude těžké to zopakovat. Poděkování patří pořadatelům, Jirkovi a Vláďovi Alfery za pomoc při měření a za natočení a zpracování videí z letové části soutěže. Všem pak za vzornou reprezentaci českých maketářů.
[Dušan Garba]
Výsledkové listiny všech kategorií IIFI 2025