Nejbližší akce

25.05.2019

OPENSCALE 2019

01.06.2019

Rakovnické minimakety

07.09.2019

Minimaketářské nebe v Trnávce 2019

Halové makety Pelhřimov, 2.12.2018

Oříšky a pistácia na statickém bodování

Oříšky a pistácia na statickém bodování

Už posedmé se sešli minimaketáři a další sympatizanti na tradiční soutěži halových maket v hale ZŠ Osvobození v Pelhřimově. S blížícím se Mikulášem to i hlavní pořadatel v osobě Vládi Alfery pojal jako nadílku. Pro všechny bylo kromě soutěžení přichystáno i občerstvení v podobě obložených baget, buchet a limonád. Navíc i kategorie Speciál. Tentokrát šlo o soutěž v dosažení co nejdelšího času letu s pořadatelem dodanou ornitoptérou. Jen gumu si soutěžící musel dodat sám. Jak se ukázalo, v nabitém programu ještě zalétávat ornitoptéru stihl málokdo. Zato vítěz této kategorie prokázal obdivuhodnou schopnost zalétat kde co - Jirka Doležel dokázal z této hračky vymáčknout čas 41,5 sec. Tolik nelétaly ani napohled létavější typy. Druhé místo obsadil Vláďa Alfery, třetí pak jeho přítelkyně Kamila Mrózková. Zbytek soutěžích to odlétat nestihl. Pořadatelům (tím druhým byl druhý Vláďa Vaněk) se navíc letos podařilo obsadit bodovací dvojice nesoutěžícími bodovači. Nejobsazenější katogorii M-oř spolu s naopak nejméně zastoupenou kategorií M-pist bodovala dvojice Pavel Stráník a Václav Benda. Kategorie přesných maket F4D a F4E (včetně modelů na CO2) bodoval Tonda Alfery a Jan Vaněk.

V kategorii házedel F1N zvítězil Vlastík Šimek

V kategorii házedel F1N zvítězil Vlastík Šimek

Během bodování probíhala soutěž házedel F1N. Všichni soutěžící beze zbytku využili čas na zalétávání, protože přece jen hala v Pelhřimově je dosti úzká. Navíc je v cestě několik překážek v podobě kruhů, akustických panelů visících ze stropu, dvou i když maximálně zvednutých, sítí přes celou šíři haly. A tak najít tu správnou parketu a správný způsob hodu chvíli trvá. I tak v soutěži nejeden let končil nárazem do některé z těchto překážek, či zdi. Svou kvalitu tradičně prokázal Vlastík Šimek, ověnčený titulem Mistra ČR v roce 2017 a vícemistra v roce 2018 v této kategorii. Jeho lety přes 37 sec. byly ukázkové. Po jisté výkonostní odmlce se hned za něj vrátil Dušan Garba s modelem postavených dle plánku ve VL - Vlastíkova vítězného modelu z roku 2017. Tomu ještě na vítěze chybí vylétanost, tedy více tréninku. Třetí místo vybojoval Dušan Miklovič, který dorazil spolu s Robertem Cokem ze Slovenska. Jediný žák v soutěži, Tomáš Adámek, dokázal porazit svého učitele a vedoucího kroužku Jirku Tamfala.

Jiří Alfery s modelem Waco CG-4 Hadrian zvítězil v kategorii větrůňků

Jiří Alfery s modelem Waco CG-4 Hadrian zvítězil v kategorii větrůňků

Po další pauze, určené k volnému létání, byla zahájena nejmasovější soutěž dne - větrůňky. Už tradiční kategorii polomaket větroňů s plochým trupem o rozpětí maximálně 500 mm tentokrát ovládla letka polomaket výsadkového kluzáku Hadrian, která vyjela z výrobní linky Jiří/Vladimír Alfery. Podle výkonů to vypadalo i na důkladný trénink. Modely létaly až krásně pod strop a byl překonán loňský rekord v délce letu. Vítězný Jirka Alfery dosáhl času 26,2 sec. Na paty mu silně šlapala Kamila Mrózková s výkonem 25,4 sec. Až za nimi byl Robert Cok s Blaníkem. Ten, díky zdravotnímu handicapu, který mu zakazuje běhat, použil při vléku naviják. Na nepopulárním čtvrtém místě skončil vítěz předchozích ročníků Vlastík Šimek. Za loňským výkonem silně zaostal Dušan Garba, který se tentokrát věnoval hlavně házedlům a nedostatečná "předletová příprava" se odrazila na celkovém chabém výsledku. Nový účastník této kategorie, Standa Černý, nevybavil svůj model vlečným háčkem a létal proto ze svahu - ze složeného hlediště na okraji haly.

Vítěz kategorie F4D, Bristol M1C Michala Křepelky

Vítěz kategorie F4D, Bristol M1C Michala Křepelky

Poté nastoupily na soutěžní plochu konečně makety. V celkem silně obsazené soutěži F4D tentokrát absentoval vítěz několika předchozích ročníků Tonda Alfery, který byl na druhé straně barikády - a to jako bodovač. O nejlepší pozici se tak utkali naši další "reprezentanti". Krásné starty předváděli Michal Křepelka s Bristol M1C a Supermarine Sparrow II, Martin Huk se zbrusu novou Avia BH-3, dokončenou o půlnoci před soutěží. Neuvěřitelně pomalým letem udivoval Robert Pajas se svým Fokkerem Universal. Jeho druhý model Tatra 131 (licenční Bücker Bü 131) tentokrát nebyl schopen dosáhnout minimální délky letu 15 sec. Jirka Tamfal u své Fly Baby bojoval se správnou volbou svazku. Buď byl příliš silný a let byl příliš dynamický, nebo příliš slabý a model nedosáhl potřebných 15 sec. Dáda Dvořák se svou Ba-4B potkal překážku a model vážně poškodil už při tréninku. Vítězství nakonec vybojoval díky lepší statice Michal Křepelka. Martinovi nestačil na vítězství ani nejlépe hohnocený let soutěže. S větším bodovým odstupem byl třetí Robert Pajas.

Fokker B.II Martina Huka, vítěz kategorie F4E

Fokker B.II Martina Huka, vítěz kategorie F4E

Další přesné makety, kategorie F4E, létaly dohromady s pohonem elektro i CO2. Kupodivu navrch měly makety s pohonem na CO2. Asi nejkrásnější lety předváděl Martin Huk s Fokkerem B.II a protože měl i nejvyšší statické hodnocení, nebylo o vítězi pochyb. Že lze výborně zalétat i když člověk nestaví a nezalétává model dokázal Jirka Alfery. Ten létal proxy s modelem Martina Huka Čihák Rapid II, který stavěl a zalétal Radek Gregovský, který jím Martina obdaroval. Jirka vybojoval druhé místo. Zbrusu nový model Aero 23 poháněný elektromotorem přivezl Robert Pajas. S modelem bude potřeba ještě pracovat. Robert jej sice přesvědčil k bodovanému letu, ale třetí místo vybojoval jen díky obrovské smůle Michala Křepelky. Ten svého krásného a jindy celkem spolehlivě létajícího Siemense E.I při soutěžním letu a nárazu do stropu velmi vážně poškodil a dalšího letu už nebyl schopen. Aby toho nebylo málo, lehce poškodil i svůj druhý model Be-60 Bestiola. Proč nemá žádný platný soutěžní start Jirka Doležel s Pfalzem D IIIa, to jsem nějak nezaregistroval.

V kategorii M-oř zvítězil Albatros W.4 Antonína Alfery

V kategorii M-oř zvítězil Albatros W.4 Antonína Alfery

V obou "časových" kategoriích Vláďa Alfery vyzkoušel jednu organizační novinku. Místo tradičních karet pro jednotlivé modely byly veškeré údaje zapisovány na jednu velkou plachtu. Novinka je jednoznačně přínosem pro bodovače, kteří vidí všechny modely a jejich body za statiku pohromadě a mohou porovnáváním dodržet vzájemné relace. V tradičně silně obsazené kategorii M-oř se začínají prosazovat výhradně "vodní" typy. Díky velkému nadhodnocení nedávají ostatním předlohám šanci a je tedy k uvážení, jestli nevyhlásit něco podobného, jako kdysi v Pardubicích Labský pohár. Jen pro předlohy hydroplánů a létajících člunů. Letová maxima byla kolem minuty. Krásně létaly "historické" modely Roberta Coka, který jich přivezl celkem šest. Všechny, které po opravě představil na diskuzním fóru, navíc soutěžního Albatrosa D.II a Sopwith Camel. Pěkně létal nový Sopwith Rainbow Jirky Doležela, který stejně jako Albatros W.4 Tondy Alfery startuje ze země z vozíčku. Slušně létal i Letov Š.39 Martina Huka a Dewoitinne D.7 Michala Křepelky. Trochu za očekáváním zůstaly výkony Heinkel He-70 G Tondy Alfery a Farman F-450 Dušana Garby. Ten si to vynahradil s létajícím člunem Macchi M-7, který letěl 60 sec. a atakoval tak doposud nepřekonaný Albatros W.4 Tondy Alfery. Další novinka, Racek R-7 Jiřího Tamfala, potvrdil, že tento model je poněkud jankovitý a citlivý na změny v seřízení. Vítězství obhájil Tonda Alfery s Albatrosem W.4 před Jirkou Doleželem s Sopwith Rainbow. Dušan Garba s Macchi M-7 ani výbornými lety nedosáhl díky handicapu ze statiky na více než třetí místo. Teprve za nimi byl první "suchozemský" model Albatros D.I Roberta Coka.

Vítězný model kategorie M-pist Albatros D.II Antonina Alfery

Vítězný model kategorie M-pist Albatros D.II Antonina Alfery

Kategorie M-pist mívá malé zastoupení, takže letošní čtyři soutěžící jsou lepší průměr. Zalétat tyto "pidi" modýlky není jednoduché, takže to zvládá jen někdo. Tonda Alfery potvrdil, že je i v této kategorii nepřekonatelný. Vyhrál by s kterýmkoli ze svých dvou modelů. Nakonec o 0,75 bodu byl lepší Albatros D.II. Druhé místo obsadil Jirka Doležel s novou Avia BH-25, slepenou z polystyrénových destiček. Třetí místo obsadil s Farmanen F-450 Dušan Garba, který se silnějším svazkem sice vyhnal model až těsně pod strop haly, ale letový čas 35 sec. silně zaostal za loňským výkonem. Brambora zbyla na Martina Huka, jehož Fike model E také nějak nebyl ve formě.

Kromě krásných soutěžních modelů se vzduchem proháněly modely pro radost Ivana Horníčka a Petra Koláře, nesoutěžní Z-23 Honza, Robert Pajas létal s RC větroněm, Martin Huk pronáněl mini RC No-cal. Každou volnou chvilku k tréniku využíval s házedlem Vlastík Šimek s Jirkou Doleželem. Další své oříšky, které se už do soutěže nevešly, vypouštěl ke krásným letům Robert Cok. Výpočetní středisko pracovalo průběžně, takže výsledky a diplomy byly připraveny téměř hned po ukončení soutěže. Konec byl poněkud uspíšen, protože se všichni obávali ledovky na silnicích, která byla avizována ve sdělovacích prostředcích. Při vyhlášení výsledku byl nejdříve hodnotnými dary odměněn každý z početného pořadatelského sboru. Po nich pak nejúspěšnější tři v každé kategorii. Velký dík patří hlavnímu pořadateli Vláďovi Alfery, že jsme se všichni mohli zúčastnit této prima akce. Takže na viděnou napřesrok.

[Dušan Garba]

Výsledkové listiny:

Výsledková listina kategorie F4F peanuts

Výsledková listina kategorie F4F pisatacio

Výsledková listina kategorie F4D

Výsledková listina kategorie F4E elektro + CO2

Výsledková listina kategorie Větrůňky

Výsledková listina kategorie halových házedel F1N

Webová kompletní fotogalerie Ladislava Vyskočila:

Fotogalerie č.1 na Flickru

Fotogalerie č.2 na Flickru

Videa na Youtube:

Supermarine Sparrow, F4D

F4U Corsair, M-oř

Fokker Universal, F4D

Avia BH-3, F4D

Tatra 131, F4D

Fly Baby, F4D

Čihák Rapid, F4E

Albatros XI, F4D

Aero A-23, F4E

Fotogalerie (foto Ladislav Vyskočil, Martin Huk, Ivan Horníček)