Blohm Voss BV.215
Po tom, co jsem viděl u kamaráda model MIGa 15 na pohon dmychadlem, jsem začal uvažovat, o stavbě modelu podobné koncepce. Mám v oblibě „neobvyklé“ stroje, které nejsou na letištích moc k vidění a na jeden takový, který mě zaujal hned na první pohled jsem narazil na tomto webu. Jedná se o Blohm Voss BV.215, který na pohon Rapierem postavil Ruja. A když jsem se dočetl, že model létá, bylo rozhodnuto. Říkal jsem si, že je to poměrně „troufalost“ postavit hned jako první dmychadlový model toto, neobvyklá koncepce bezocasého letounu, skutečný stroj nikdy neletěl…ale už jsem byl „polapen“. I když obvykle stavím klasicky, tentokrát jsem se rozhodl pro stavbu z polystyrenu a to hlavně z důvodu možnosti vybroušení vnitřního kanálu pro přívod vzduchu. U balzové konstrukce bych musel kanál asi laminovat a to se mi opravdu nechtělo. Taky jsem to nechtěl stavět moc dlouho, když nebyla jistota, že to poletí.
Začal jsem trupem, jako nejsložitější a nejpracnější částí, na jehož výrobu jsem použil růžový extrudovaný polystyren. Šablony jsem vyřezal z překližky tl. 3 mm a odporovou pilou vyřezal polotovary. Jednotlivé poloviny průřezů jsem slepil k sobě a vybrousil a vytmelil vnitřek kanálu, aby byl pokud možno co nejhladší. Pak jsem zase takto vzniklé části lepil k sobě a vnitřní přechody opět brousil a tmelil a nakonec lakoval, později už bych se k nim dobře nedostal. Vlepil jsem překližkovou přepážku s připravenými částmi pro uchycení křídla a pak další přepážku pro uchycení dmychadla. Nejlepší by bylo udělat celou zadní část od dmychadla sundavací, aby byl kanál nepřerušený, ale nevím, jak bych tuto část technicky provedl, takže jsem se rozhodl pro odnímatelnou vrchní část trupu a dmychadlo se bude do trupu zasouvat shora. Trup je oproti originálu upraven, hlavně vnitřní průřez je proveden co největší. Žádné velké počítání ploch kanálu jsem neprováděl, jen opravdu zhruba jak to vyšlo, tak doufám, že ty poměry budou aspoň trochu funkční. Přední část trupu jsem taky nedodržel podle původního návrhu, vstupní otvor jsem zvětšil co nejvíce, aby se tam vzduch lépe dostával a ještě jsem doplnil otvor pro chlazení elektroniky. Hned na začátku kanálu, jsou ještě další 4 otvory pro přívod chladícího vzduchu. Jeho odvod je pak v zadní části, kde jsou otvory ústící do kanálu za dmychadlem. Kryt se nasouvá na trup dost těsně, ale i tak je ještě vzadu pojištěn kolíky a vpředu ho drží magnety.
Křídlo jsem vyřezal z obyčejného PP, doplnil balzovou náběžku a odtokovku a na konce doplnil zakončení, které bude sloužit pro upevnění balzových směrovek pevných) a řiditelných elevonů. V zadní části trupu, kde je odnímací kryt dmychadla není křídlo oproti skutečnosti připevněno k trupu. Dále následovalo zhotovení balzových zakončení křídla se směrovkami a elevony. Vyztužení koncových částí je ze sklotextilu, samotné elevony mají v náběžce uhlíkový pásek na výšku. Celek je poměrně pevný a váží 12 g. Serva jsou uložena na koncích křídel v zakapotovaném pouzdře. Balzové "směrovky" a elevony jsem potáhl vliesem, části z polystyrenu papírem na střihy.
Následovalo lakování, výroba překrytu kabiny a kamufláž. Výfukovou trysku dle originálu jsem si odpustil, abych ještě více nezmenšil průřez výfukového kanálu. Na konce křídel jsem ještě doplnil odnímatelné oblouky z ocelového drátu pro lepší přistávání a bylo hotovo. Letová hmotnost se vyšplhala na 480 gramů, což je myslím celkem přijatelné.
První let byl hoden koncepci modelu a mým obavám. Naštěstí mi ho házel kamarád, takže jsem stihl včas zasáhnout do řízení, model vytrimovat a jakžtakž si užívat prvního vzletu. Dmychadlo má přebytek výkonu, však si taky na plný plyn bere 25A na zemi. Na vodorovný let stačí cca ½ plynu. Použitý profil je velmi rychlý, podle toho model také létá, nic tak rychlého jsem ještě neřídil. Sice i výborně plachtí, ale rychlost se v motorovém a bezmotorovém letu téměř neliší. Přistání jsou opravdu adrenalin a i při dobrém navedení celkem tvrdá, díky rychlosti. Snad se to časem naučím, pokud to model přežije. Po dosavadní zkušenosti z letů bych pro příště použil pomalejší profil křídla, vztlakové klapky pro snížení přistávací rychlosti a celkově zvětšil model o 10-20%. Každopádně se očekávání naplnilo, létá to skvěle, bohužel trochu rychleji než bych si přál, a takovýto stroj běžně k vidění na letištích to rozhodně není.
Rozpětí 920 mm, letová hmotnost 480 g, motor TURNIGY HXT 2435 inrunner - 4400 kv, dmychadlo průměr 55 mm, regulátor Mystery 30A, serva 2x HXT 500, přijímač MZK sexta mini, baterie ZIPPY Lipol 3S 1500 mAh, 20 C (Rhino 1550 mAh, 30C). Stavba probíhala od července do října 2009.
[Josef Baco]
