M-min 1:20 Heinkel He-64c

[Pavel Stráník]

Luboš Koutný mě požádal o vložení fotek jeho nového Heinkela, text snad nějaký doplní sám

P1010245.JPG (218.14 KiB) Zobrazeno 4966 x

P1010248.JPG (215.66 KiB) Zobrazeno 4966 x

[Lubomir Koutny]

Heinkel je hotový

[Lubomir Koutny]

Dvacetinka He-64c byla stavěna z pečlivě vybírané balzy, kostra lepena herkulesem, potah Kashmir 8,6 g/m2, kormidla 6 g/m2. Fotky vám ukazují nejprve čistý model v kostře, pak již podle dobré rady Martina Huka je model podbarvenný (kostra natřená alilinovou barvou, která je extrémě lehká). Poslední dvě fotky ukazují již hotovou dvacetinku. Vše lakováno 2x velmi ředěným napínacím lakem a pak 2x vodou silně ředěným barakrylem pro zaplnění pórů (Robert Pajas tvrdí, že barakryl také sníží pnutí potahu, moje zkušnost je však opačná). Nakonec vše stříkáno barvami Agama a Humbrol (v obojím případě ředěno nitroředidlem), obtisky vyrobeny pomocí PC a laserové tiskárny na širokou hnědou lepící pásku, pak přeneseny na model a vše orýsováno černým fixem, nakonec přestříknuto zaponem pro zafixování a ochranu před vlhkem. Mám detailně popsán váhový rozpis v různých fázích stavby, vycházelo to stále nádherně, nicméně nejdůležitější je konečná letová ! Hotová prázdná váha dvacetinky byla krásných 17g. Nicméně těžiště i bez svazku bylo zatraceně vzadu, pak doplněné 2 g olova do hlavice je dost posunuly dopředu, ale poměrně dlouhý svazek z gumy TAN SS smyčka 5x1 o délce 620 mm, (i když závěs není moc vzadu)je zase posouvá za optimální bod. Další drsné dovážení cca 2 g po nasazení svazku a možná ještě bude třeba jemně doladit až na letišti plastelinou. Nyní se čeká až vyroste trochu tráva a bude hezké počasí, dnes to nefoukalo, ale ještě nebyl svázán svazek, ten mi večer pomohl svázat Pavel a také přilepit na vlákno ony dvě další fotky (nebylo to z mého staršího PC zrovna jednoduché)...Lze předpokládat, že letová bude 26 - 28 g a do svazku bude možné točit maximálně 2000 otáček při 25 st C. Tolik teorie, při záletu však jen 1000 - 1200, na soutěži (pokud dvacetinka bude létavá) pak takových 1600, více by bylo riskantní, nechci ji poničit prasklým svazkem. Podaří li se ji naučit létat úzké kruhy, tak možná ji bude možné i použít na halové soutěže přesných maket...
S výsledkem jsem zatím spokojený,i když nárůst váhy po nutném balastu vpředu překonal i ty nejhorší představy, více napoví letové zkoušky...
Případní zájemci o stavbu této dvacetinky najdou kompletní dokumentaci, detailní stavební výkres, podrobný popis stavby a další fotky v Občasníku No 450...

[Lubomir Koutny]

Dvacetinka He-64c byla stavěna z pečlivě vybírané balzy, kostra lepena herkulesem, potah Kashmir 8,6 g/m2, kormidla 6 g/m2. Fotky vám ukazují nejprve čistý model v kostře, pak již podle dobré rady Martina Huka je model podbarvenný (kostra natřená alilinovou barvou, která je extrémě lehká). Poslední dvě fotky ukazují již hotovou dvacetinku. Vše lakováno 2x velmi ředěným napínacím lakem a pak 2x vodou silně ředěným barakrylem pro zaplnění pórů (Robert Pajas tvrdí, že barakryl také sníží pnutí potahu, moje zkušnost je však opačná). Nakonec vše stříkáno barvami Agama a Humbrol (v obojím případě ředěno nitroředidlem), obtisky vyrobeny pomocí PC a laserové tiskárny na širokou hnědou lepící pásku, pak přeneseny na model a vše orýsováno černým fixem, nakonec přestříknuto zaponem pro zafixování a ochranu před vlhkem. Mám detailně popsán váhový rozpis v různých fázích stavby, vycházelo to stále nádherně, nicméně nejdůležitější je konečná letová ! Hotová prázdná váha dvacetinky byla krásných 17g. Nicméně těžiště i bez svazku bylo zatraceně vzadu, pak doplněné 2 g olova do hlavice je dost posunuly dopředu, ale poměrně dlouhý svazek z gumy TAN SS smyčka 5x1 o délce 620 mm, (i když závěs není moc vzadu)je zase posouvá za optimální bod. Další drsné dovážení cca 2 g po nasazení svazku a možná ještě bude třeba jemně doladit až na letišti plastelinou. Nyní se čeká až vyroste trochu tráva a bude hezké počasí, dnes to nefoukalo, ale ještě nebyl svázán svazek, ten mi večer pomohl svázat Pavel a také přilepit na vlákno ony dvě další fotky (nebylo to z mého staršího PC zrovna jednoduché)...Lze předpokládat, že letová bude 26 - 28 g a do svazku bude možné točit maximálně 2000 otáček při 25 st C. Tolik teorie, při záletu však jen 1000 - 1200, na soutěži (pokud dvacetinka bude létavá) pak takových 1600, více by bylo riskantní, nechci ji poničit prasklým svazkem. Podaří li se ji naučit létat úzké kruhy, tak možná ji bude možné i použít na halové soutěže přesných maket...
S výsledkem jsem zatím spokojený,i když nárůst váhy po nutném balastu vpředu překonal i ty nejhorší představy, více napoví letové zkoušky...
Případní zájemci o stavbu této dvacetinky najdou kompletní dokumentaci, detailní stavební výkres, podrobný popis stavby a další fotky v Občasníku No 450...

Předpokládám, že vás a hlavně Martina Huka bude zajímat, jak jsem pracně zalétával a jak nová dvacetinka létá. Tak tedy nejprve jsem ji dovážil tak, aby těžiště éra i se svazkem bylo v 30% (takže nyní se 4 g olova letová stoupla trochu přes 27 g) a lehce jsem zalepil listy vrtule na stoupání 245 mm. U nás na sídlišti bylo hezky a bezvětří. Na Medlánkách to občas dýchlo 1-2m/s, marně sem však hledal nějakou, trošku vyšší novou trávu, která by ztlumila případné tvrdší přistání. Nakonec první klouzavý let byl do staré tvrdé trávy u potoka. Musím se přiznat, že jsem byl překvapen. Dvacetinka klouzala poměrně rychle, strmě s náklonem do prava - křidélkový efekt (typický jev u přední centráže), říkám si že svazek má nějaký větší uzel v předu, až to natočím, vše bude jinak. Natáčím asi 300 otáček, měl by to být prodloužený kluz, nebo vodorovný let, ale nebyl ! Dvacetinka velmi zrychlila a s velkým náklonem do prava sebou plácla do nizoučké távy. Nyní mi již bylo jasné, že toho olova je v hlavici příliš. Bohužel neměl jsem sebou žádné nářadí kterým by to šlo vyndat. Takže náhradním řešením bylo zabodnout modelářský špendlík do odtokovky SOP, takže asi 0,5 g na největší možné páce (nyní je letová již 28 g). Opět opatrně startuji na 300 otáček a jsem mile překvapený, dvacetinka letí poměrně rychle, mírně nad horizont ve velmi otevřené levé zatáčce. Je to jasné, musím trošku sáhnout do VOP a zvětšit úhel seřízení. Natáčím asi 800 obrátek a startuji proti mírnému větříku, dvacetinka již v první zatáčce nastoupala asi 20 m výšky, pak trochu otevírá zatáčku, motor končí a následuje prudké zhoupnutí - jako by to bylo těžké na zadek. Točím tedy 1200 otáček a jsem moc zvědavý, jak to poletí. Asi trochu nervozní, nebo to byl strach z nového éra ? Zkrátka dvacetinka mi brnkla ostruhou o ruku, výsledkem byl začátek letu osou pod horizont, vybrání těsně nad zemí, pak prudké stoupání v půl zatáčce do výšky 30m, tam opět čumák pod horizont nabrání rychlosti a nové stoupání, konec motoru provázený opětným prudkým zhoupnutím, velkou ztrátou výšky a nakonec klouzáním v úzké zatáčce. Pak to již začalo více foukat a já měl sebou také nového plovákového peanuta P.V.-2, který také musel do vzduchu...Doma jsem z hlavice vyndal dvě olova (celkem 2,4 g a samozřejmě i onen modelářský špendlík ze SOP, takže nyní je letová asi 25 g, tedy odlehčil jsem dvacetinku asi o 10%). Mám silné obavy, že svazek - smyčka z gumy TAN 5x1 mm o délce 630 mm mi po skončení motoru vytvoří velké uzly v úzkém zadku trupu a tím posune těžiště dozadu. Velmi štíhlý trup neumožní volné vytočení a rovnoměrné rozložení svazku. Řešením by byla zarážka a volnoběh vybavený pružinkou, ten se však do malého kužele nevejde. Takže zbývá zkusit nový svazek ze šesti nití gumy 1,6 g/m u kterého je šance, že uzly se rozloží rovnoměrněji po celé délce závěsu.
Zajímavé je porovnání He-64c se stejně velkým Bf-109F. Obě dvacetinky mají podobné plošné zatížení, ten mezek je o málo těžší a má větší čelní odpor, protože trup je tlustší, má třílistou vrtuli schopnou využít větší moment svazku. Heinkel je mnohem rychlejší v motorovém letu i když průřez svazku je menší, asi by prospělo zvětšit stoupání vrtule a tak prodloužit motorový let i za cenu menší výšky. Také se mi zdá, že potlačení osy vrtule dolů je možná příliš velké na typ s tak malou plochou VOP. Opravdový problém je klouzavý let, pokud se tento nepodaří zvládnout, pak časy bez termiky pod minutu budou pro soutěže dvacetinek krátké, bez šance na úspěch v soutěžích dvacetinek a model bude asi vhodnější pro halové soutěže přesných maket...Více napoví další letové zkoušky s novým svazkem...