Moje Pistácia

[Lubomir Koutny]

Včera podvečer absolutní bezvětří T=26C a já znovu testoval pistácio Z-50M na stejný svazek Střítecky l =260 1.52 g/m. Bylo poznat, že zafungovala hystereze na 800 otáček z toho bylo ploužení v psích výškách a čas 10s, na 1200 výška 8m po 15s přetažení pád do vývrtky vybrání nad zemí a 25s. Na 1400 výška 15m po 15s přetažení pád do vývrtky vybrání 5m nad zemí a 35s. Ano, tato guma je pro tento model nevhodná, ani dovážení 0,2g plasteliny na kuželu vrtule nezabrání tomu, aby let byl v polovině přerušený pádem do vývrtky, na bambusovém kolíku se totiž vytvoří velké uzly, které se po vytáčení svazku neuvolní, model se stává těžký na zadek, proto přetažení a vývrtka.
Do Střekic tedy vezmu starý Sun RAi a Hornisse.

[Lubomir Koutny]

Nová kategorie M-oř se za pár let rychle rozšířila a modely létaly dlouhé lety přes minutu. Tehdy jsme se dostali i do Pavilonu Z na brněnském výstavišti a můj lehoučký Kalinin K-5 letěl v soutěži 168s. Ještě větším překvapením pak by výkon velmi přesnéno Soneraie, který tam letěl 140s a i v Praze na Bohémce uměl 120s . Tehdy Honza Děkaník mne upozornil na to, že v L+K vyšel malý plánek a fotka na racera třídy VW PIK 21, který má jednoduché hranaté tvary a barvy. Rychle jsem postavi tohoto jednoduššího oříška, potáhl jek bílým plyspane a ten pak moc hezky létal, ve Smetanově síní uměl 100s. Problém byly ony jednoduché podklady a nízké statické body, Napsal jsem tedy na Technickou univerzitu Helsinky s prosbou, zda by mi mohli poskytnout pořádný stavební výkres a nějaké barevné fotky. Konstruktér letounu Kai Mallén byl velmi ochotný a poslal nejen velkou kopii stavebního výkresu, ale také barevné fotky, nyní již měl letoun na bílém základě černou imatrikulaci, reklamu FINNAIR (on je mechanikem této spolešnosti) velkou černou 21 na pravém křídle a znak aeroklubu univerzity na SOP. Tedy naprosto perfektní podklady. S mimořádnou pečlivostí jsem postavil kostru, ale místo Plyspane jsem na potah použíl japonský vláknitý papír, ten sám byl dost těžký a potřeboval hodně lakovat.Výsledkem byl krásný oříšek, ale ne příliš dobrých letových vlastností, zkoušel jsem to vylepšit třemi různými vrtuleml, Aby toho nebylo dost tak jsem postavil i pistácio tohoto typu, Typ PIK-21 SUPERSYTKY jako M-pist byl od počátku nestabilní a jankovitý midel, to se trochu zlepšilo když jsem na kormidla nalepil malé štíhlé proužky celuloidu a dovážil na přídí plastelinou. dnešní pokusy s gumou Střítecký smyčka l= 370mm 2, 13 g/m ukázaly, že již na 800 obrátek je model nezvládnutelný, kosý přemet končil v zemi. Na 700 a po zvětšení výchylky klapky do positivu na levém křídle následuje po startu kosý přemet s průletem 1/2m nad zemí, pak vystoupání do as 8m výšky, pěkné kroužení, klidný sestup a přistání po 30s letu bez jediné zbývající obrátky ve svazku. Asi by to chtělo gumu šarže 06/20017 o 15% tenčí o délce 320mm do které lze natočit maximálně 2000ot

[Lubomir Koutny]

Dnes se vítr uklidnil již v 19 h. Zdá se, že jsem správně odhadl jaký svazek PIK-21 potřebuje: guma šarže 06/2017 smyčka o délce 310 mm 1,76 g/m
První natočení na 700 let 20s, druhé na 1000 výška 7m , 35s přistání s posledními obrátkami, měl jsem pocit, že model občas dělá plochou zatáčku a je těžký na zadek. Na třetí let jsem přidal plasteliny na kužel vrtule a natočil 1200 a zmenšil výchylku SOP. Start byl ipozantní,výstup do výšky 20m , tam velmi otevřené okruhy o průměru 30m, bylo otázkou kde model skončí, bude to na stromech v parčíku, na vysokém smrku, nebo na balkonu paneláku ? Ne vše je jinak jak řekl moudrý Rabín, po půl minutě model zcela otevřel levou zatáčku a pak přešel do pravé klesavé spirály (křidélkový efekt) a přistál na větvi ořecha ve výšce 2m. Další lety nestály za nic, začal průvan z různých směrů...Opět model, který je citlivý na seřízení a není vhodný do nízké haly. On by potřeboval o 15% větší kormidla.

[Lubomir Koutny]

Mým nejspolehlivější a super stabilním pistáciem je Mr. Smoothie. Jako dvacetinka tento typ létal báječně samá maxima, když mi první ulétl tak jsem jej stavěl znovu, bohužel i ten druhý také ulétl. Jako pistácio se jedná o poslední ze všech potažených kondenzátorákem a stříkaných humbrolkami. Létá zatím stále poněkud přemotorovaný se svazkem z gumy TAN SS šarže 06/2017, kterou již nemám délka 340mm váha 1,7g tedy 2.0 g/m a do svazku by se mělo maximálně vejít 1900 otáček při teplotě 25C. Jenže zatím jsem létal vždy jen na plácku, takže nebyl nikdy natáčen více než na polovinu a i tak dosahovaná výška byla 15 -20m, naštěstí model létá vždy stabilní poměrně úzké kruhy a tak zatím vždy přistál na trávníku plácku. Těším se, že jej jednou na letišti natočím na 90% z maxima. Model je dost rychlý a tak časy na polovinu byly jen kolem 40s. Pokud by dostal nový svazek z dobré gumy, smyčku o délce 400 mm 1,7 g/m. pak bych mohl natočit mnohem více a výška by snad byla rozimná do 10m, ale při delších letech bude riziko, že i slabý průvan zanese model na nějaký strom.

[Lubomir Koutny]

Zjišťuji, že moje nejlepší guma, která drží moment i v druhé polovině natočených obrátek je ta, co jsem z ní udělal svazky pro Honzíka Pavlíka na Mistrovství ČR mládeže v Hořicích pro jeho model P-30 a on tam s ním 7x letěl maximum přes 100s. Jenže z této gumy jsem již našel pouze 3 svazky a z nich budou nyní svazky pro mé halové modely,
Dnes ráno v Brně konečně pršelo a já začal dělat svazky pro MR, Smoothie, první smyčka L=400 1,9 g/m, druhý L=430 1,7 g/m do něhož se má maximálně vejít 2450 otáček při T=25C a ten jsem dal do modelu. Po obědě pršet přestalo a bylo bezvětří, na plácku mokrá tráva a trochu mlžilo, Natáčím hned 1200 nezaběhnutá guma je tvrdá a startuji,následuje nádherný výstup do výšky asi 20m, pěkné kruhy o prrůměru 16m, přistání s posledníma otáčkami za 50s, Dovedu si představit tu výšku při natočení přes 2000, inu toto není svazek do nízké haly.
A tak kazím svou nejlepší gumu na mé mizerné řezačce, nakonec se mi podařilo udělat hezký svazek ,smyčku o délce 480mm a váze 1,48g tedy 1,50 g/m do kterého by se mohlo maximálně natočit 2950 otáček a ten jsem dal do modelu. Po 17 hodině začalo vysvítat slunko a nefoukal vítr, šlo se na plácek, tam trochu problémy s rozvázáním svazku, jeho svázání a nandáním do modelu, mezitím se objevily malé závany průvanu, První natočení 800, let v psí výšce 10s, 1200, výška 3m 15s, 1400 obrovská výška přes 20m asi tam i něco dýchlo. Model má velký průmět okruhu a zdá se, že musí skončit v parčíku, ale po půl minutě najednou padá do vývrtky, tu vybírá ve výšce 10m, chvíli letí v okruhu, pak přetažení a znovu pád do vývrtky ta končí až na zemi, Zjišťuji, že na kolíku závěsu jsou obrovské uzly nevytočených obrátek a proto ty pády do vývrtky, je potřeba svazek zkrátit !

[Lubomir Koutny]

Ani zkrácení svazku o 10% problémy s velkými uzky na kolíku neodstranilo. Navíc po pátém natočení je guna tak unavená, že model přistává s polovinou otáček. Zjišťuji, že řez gumy pro tento tenký svazek má kolísavou šířku a při natočeni na větší obrátky se ve více místech tvoří velké boční uzly. Tudy cesta nevede. Takže návrat k dobrému svazku L=430 1,70 g/m.

[Lubomir Koutny]

Dnešní hezké dopoledne mne nalákalo na pláce si zalétat,až v 10 hodin jsem vzal Mr. Smoothie a Z.50M s novým svazken o délce 260mm a 1,55 g/m do kterého se maximálně vejde 1850 otáček. První let byl s Mr. Smoothie na 1000 otáček, nádherný let do výšky 10m po třech okruzích klesání a malý průvan zanesl model na větev borovice ve výši 4m, snadné sundání pmocí prutu. Pak beru Z.50M a opatrně točím jen 700, moc hezký let do výšky5m a přistání za 25s. Namlsán točím 1000 a startuji v úplném klidu, výška 10m a nebezpečně blízku vysokého smrku, ano zanáší jej tam průvan, v dalším okruhu přichází silný závan, model udělal lomcovák a z té výšky střemhlav padá na tvrdé místo pěšinky - výsledek vylomený list vrtule. Ty závany větru sílí a tak raději balím fidlátka a jdu domů. Oprava vrtule byla za 10 minut hotová.

[Lubomir Koutny]

Všera podvečer jsem sice vyšel z domu znovu si zalétat a vyfotit, ale již před barákem byl průvan a vrcholky stromů se hýbaly, tak jsem to otočii a šel domů s tím, že to překládám na dnešní ráno. Jenže vše dopadlo jinak v 6 hodin mne probudil syn, zda s ním pojedu na houby. On před pár dny našel u Rudic plno bedlí a já myslel, že jedeme tam. jenže on, že lepší to bude na Deblíně, jinak prý včera kolem přehrady za Rakovcem našel nějaký chlap 20 hřibů, říkám proč ne tam, je to kousek. Ne Deblín bude lepší a budeme tam první, to jsme byli, hrozné sucho žádné houby. Přes Tišnov na Vrchovinu a k Černé Hoře, tam asi 5 bedlí, babky, pýchavky a holubinky, Bedle v trojobalu byly výborné.
V 10 hodin již bylo zamračeno. ale úplné bezvětří, polétání báječné na focení špatné světlo-Z.50M napřed na 700. pak 1000 a nakonec 1100
výška 9m čas 405 s. - Mr. Smoothie na 1200 výška 20m 40s a přistání ve 12m na vysokém smrku, ale šťastné propadnutí několika vrstvami větví až na zem. Pak znovu na 1200, ale start z jiného místa, Výška opět přes 20. , ale přistání hezky na střerdu plácku a také pár fotek. Po hodině parádního poletování jsem to musel zabalit, protože hrozilo, že každým okamžikem začne pršet. Doma zjišťuji že znovu porucha objektivu u Nikona a dříve úspěšné uvolnění modelářskými špendlíky nezabírá, minule nešlo ani stáhnout fotky do PC, dnes se mi to podařilo-

[Lubomir Koutny]

Dnes ráno jsem chtěj přelétnout pistácio Hornisse s novým půl svazkem. Jenže o sedmé hodině volal Petr, že za 20 minut se pro mne staví a jedeme na bedle do Olomučan. Já našel jen 3 postarší bedle, asi 5 klouzků, 4 žampiony, 3 muchomůrky růžovky, nějaké holubinky a jeden hřib Koloděj, Petr až v závěru objevil místo s krásnými mladými bedlami a několik modráků Kovářů. Cestou nazpět již začalo pršet. Celá rodina měla na oběd bedle.
Navečer bylo již sucho, klidno a bezvětří.
Vzal jsem tedy Hornisse a šel na plácek, Točím 660 a je z toho pěkný let ve výšce 4m, ale přistání již za 20 s s velkým zbytkem v půl svazku, Druhý let na 700 byl s menším množstvím plasteliny, nádherný výstup do asi 10m, tam dva velké okruhy, ale pak přetažení, pád do 3 m a dolet ve psí výšce za 25s, Třetí let na 750 byl fantastický, po prvním velkém okruhu asi 12 m výška, ve druhém výška 20m a nebezpečně blízko parčíku, pak ještě termika zvedla model o nějaký ten metr výše, ale to již končil motor, model letěl kolem vysoké smuteční vrby snad jen 1/2 m , naštěstí chvíli rovně, ale pak se projevil křídélkový efekt a klopivý moment stojící vrtule, prudká pravá zatáčka, jako by Hornisse chtěl omotat tu vrbu, naštěstí to již bylo pod úrovni větví, takže nakonec přistání v parčíku za 37s. Pochopil jsem, že jsem měl obrovské štěstí, podvečerní termika je nečekaně silná a příště by model asi skončil na stromě ve výšce přes 20m.

[Lubomir Koutny]

Rád fotím letové záběry mých modelů, Naprosto perfektním nástrojem na toto byl můj foťák Zenit E , který jsem si koupil v roce 1971 za 1300 Kčs. Ten nejenže má fantastický objektiv Helios, ale také rychlou uzávěrku. S tímto jsem také získal 1. místo v soutěži Aeromodelleru za fotku dvacetinky Bf-109E, což byla kamera Cosina (ta stála 10x tolik, co ten Zenit, ale kvalita mizerná).
Čas nelze zastavit a tak když nastala doba digitálních kompaktů, tak jsem si koupil OLYMPUS CAMEDIA, který měl mimo displej i průhledový hledáček a moc dobře sloužil 15 let, Jenže jednou jsem jej měl v kase těsných džín a při sedání nějak zavadil o spoušť foťák se chtěl otevřít, objektiv se zassekl a odborníci ve fotoopravně tvrdili, že je zničená mechanika- hin pastorek,
Druhý kompakt byl Panasonic LUMIX, ten mi zničil jeden člen kroužku, když na letišti pustil na zem kabelu s foťákem a láhvi minerálky, výsledkem byla vypadená jedna ze 4 kuliček zajišťujících rovinu obrazu.
A tak jsem si před osmi roky koupil svůj třetí kompakt NIKON COOLPIX S7000 a byl s ním velmi spokojený, dělal hezké statické fotky i letové u větších modelů. Jenže já poslední roky jsem bez auta a Medlánky je to daleko a tak hlavně létám na svém travnatém plácku 40x70m mezi paneláky, parčíkem a dálničním přivaděčem, tam létám hlavně s malými minimaketami M.oř a M-pist. Vyfotit maličké pistácio o rozpětí 22cm proti modré obloze je s tímto foťákem nemožné, on tak malý předmět nezaměří a tak neexponuje, Chci li letový snímek ostrý, pak model musí letět poblíž domu, nebo stromů. První velký problém nastal o Vánocích,kdy jsem fotil moje pistácia a nedařilo se mi do záběru dostat i nějaký ten strom, nebo barák, Objektiv se po ukončení foceni zasekl v uzavřené poloze, hlásil porucha objektivu a nikdo z expertu to neuměl opravit. Centrální opravna Nikon v Táboře mi oznámila, že dodávky náhradních dílů, tedy i objektivu skončila u tohoto typu v roce 2021. Ze zoufalství jsem se do opravy pustil sám, měl jsem pocit, že při focení mi mezi tubusy objektivu zapadl maličký kousíček listu z ořecha, Proto jsem pomocí modelářského špendlíku se znažil ten prostor mezi tubusy vyčistit, tím se mi podařilo zajistit přesnou souosost tubusů a foťák najednou byl v pořádku..Tři měsíce spokojenost, ale pak po podobném focení se problém opakoval, nepomohla špendlíková oprava, nakonec jsem pomocí pinzety silou objektiv vytáhl. Opět vše OK. Ale před týdnem opět po focení letových záběrů stejná porucha objektivu, Nepomohla špendlíková metoda, ani násilí pomocí pinzety, naopak se mi rozpadla clona objektivu s osmi lamelami a miniaturními pružinkami, nasadit všechny zároveň na správné místo je nad mé síly.
Nyní se pokouším získat nový objektiv přímo z Japonska a pokud se to povede pak bych rád věděl, zda se jedná o systémovou chybu, že při takovém focení nastává porucha Objektivu a fotit pistácia proti obloze je pro Nikon zničující, Doufám, že se mi k tomu vyjádří Steve, který ni dost k focení již radil.

[Lubomir Koutny]

Dnes jsem vzal bílého Hornisse, ten i když je potažený bílým plyspanem s gumičkou o váze 1g a plastelínou na kuželu vrtule 0,25g má letovou váhu jen 4.2 g- První pokus na 900 otáček, což je ½ z teoretického maxima měl fantastický začátek, výstup do 12m tak pak těsně vedle vysokého smrku přetažení a pád do vývrtky těsně vedle větví stromu, Druhý let na 700 s plastelínou 0,4g byl jen ve výšce 2m a 15s, Na třetí pokus ubírám plasteliny na 0,25g a točím 800, nádherný let ve výšce až 10m a přistání s posledními obrátkami za 30s, Spokojenost a Hornisse odkládám i když bych rád viděl let na 1000, nejde to občas se objevuje slabý průvan z různých směrů, určitě by to skončilo na nějakém stromě.
Beru malého Old-timera BV-3 Liliput a natáčim jen 200 let nestojí za nic, vrtule se sotva točí, zjišťuji, že z ricinového oleje se za těch pár let stalo lepidlo na ose vrtule v ložisku, zkouším na to plivat a posouvat osu, podařilo se, uvolnění. Na 200 otáček je to jen půlkruh ve výšce 2m. Točím 400 a model je hned ve výšce 10m, krouží a přesouvá se k borovici, tam mu končí motor, levá zatáčka se změní v pravou ve správném okamžiku a přistání na plácku, Mohlo by to stačit, ale já nenažraně točím 500, následuje výstup do 15m, několik okruhů a po konci motoru zachycení o větve smrku, model na štěstí postupně propadl větvemi až na zem. Vzpomněl jsem si, že: Čím hloupější sedlák, tím větší brambory, to říkával dědeček. Konečně jsem to zabalil a spokojený šel domů.

[shark]

Luboši, ty jsi šel domů spokojený bez sundavání éra klacíkem ze smrku?? Nevěřím...