PLOVÁKÁČE, aneb VODNÍ GRUPÁČ

[Gregovský]

Neboj se a snaž se o maketovost.

[Honza Drážek]

čeká mě dost tmelení a broušení

[Honza Drážek]

Po večerech stále pokračuji . Hotová je hrubá konstrukce horního křídla...

[Steve]

Dovolil bych si mít připomínky ke křídlu.....
1) Jeden nosník nestačí, a je hodně vepředu
2) Udělej oddělená křidélka. Nemusíš, ale je to hezčí (a pracnější), ale bude se ti líp dolaďovat
3) Máš tam hodně žeber, asi podle originálu a to je mooooooooooc dobře
4) Přidej dodatečně nosníky, jinak se stane to, co mě, když jsem zprovozňoval cca 12 let starého Farmana - promáčkneš některé páskové žebro. Samozřejmě po potažení . Pokud se nedeformuje vpnutým potahem.
Rád dělám páskovou metodou, tady bych to nedělal jinak, ale na promáčknutí je to háklivé a tady se to opravdu - podle mě - může stát.
Není problém nosníky (jen tenké stojiny, třeba z balzy 0,8mm) doplnit.

[Honza Drážek]

Zdravím, Steve.

Díky za info, víceméně věštíš to, co mě čeká a s tím jsem do toho šel, tzn. neopomenu to...

1) jeden nosník souvisí s bodem 2), tzn.teprve to budu kuchat, a´t už se to tak dělá nebo ne
3) +- by to mohlo odpovídat...

Píšu tedy zatím proto HRUBÁ konstrukce, protože mě tam čeká další moře času na trochu té maketovosti
Je to boj....

[Robert Pajas]

Po vyplachování mozku novými technologiemi v posledním sklípku jsem ztratil nervy, ocasky jsem postavil tenké tak, že zepředu nejsou vůbec vidět a celé to budu potahovat šestigramem a lakovat mnoha vrstvami balakrylu. Doufám, že mi to nepokazí dosavadní práci na modelu a nebudu to pak muset svádět na jiné

[Steve]

Jasně, hrubá, ale jak to zavřeš horními pásnicemi, vlepují se nosníky hůř.
Naproti tomu pomocné nosníky pro křidélka se dělají bezvadně, uřízneš nosník přesně na změřenou výšku. Resp. dva - jeden zůstane v křídle, druhý v křidélku amezi nimi mezera - jestli ti teda do toho můžu kafrat.

No ale - řekl bych, že od předchozích konstrukcí jsi poskočil - jako by mezi nimi byl rok práce
Jestli můžeš, tak to průběžně važ a zapisuj, zpětně si můžeš zkontrolovat, kde to nabralo a kde to bylo v pohodě

[Honza Drážek]

Díky Steve. Já to tak nějak plánuji udělat, snad to bude dobrý.

Roberte, i když máš na výkrese kola, budeš tedy dělat plováky, že ? Grupáček je totiž fajn, alespoň se to tady trochu hýbe a něco vidíme

[discobolos]

Nevím, jestli můžu, ale pro Roberta jedna osobní zkušenost. Při lakování 6 gramáku balakrylem tenkých ocasních ploch (asi 0,8 mm) se mi pravidelne stávalo, že se slepil horní a dolní potah. Už jsem byl z toho trochu zoufalý, tak jsem potáhl jen jednu stranu, nalakoval a teprve potom potáhl druhou stranu a nalakoval. Balakryl téměř vůbec nepne, takže na rovnost (křivost) ocasních ploch to nemělo žádný vliv .
I tak se mně to při další vrstvě občas slepilo, ale to už je možná jen problém mé nešikovnosti .
D

[Robert Pajas]

Ano, vrhači kotoučů, na vocas se musí s fištrónem...
Amfibie, Datsůne...

[Lubomir Koutny]

Nevím, jestli můžu, ale pro Roberta jedna osobní zkušenost. Při lakování 6 gramáku balakrylem tenkých ocasních ploch (asi 0,8 mm) se mi pravidelne stávalo, že se slepil horní a dolní potah. Už jsem byl z toho trochu zoufalý, tak jsem potáhl jen jednu stranu, nalakoval a teprve potom potáhl druhou stranu a nalakoval. Balakryl téměř vůbec nepne, takže na rovnost (křivost) ocasních ploch to nemělo žádný vliv .
I tak se mně to při další vrstvě občas slepilo, ale to už je možná jen problém mé nešikovnosti .
D

Jak moc ten barakryl ředíš ? Já mám horší zkušenost u He-64 jsem natíral 2x dost ředěným barakrylem a začaly se mi prohýbat tenké pomocké podélníky na hřbetě trupu...
Jinak také mi zatím ten barakryl nějak málo zaplňuje póry na 8,6 g/m2 Kashmiru, vrch a boky, kde je kamufláž v tmavých parvách je O.K., ale spodní plocha křídla se světle modrým násřikem je stále ještě dost pórovitá ! L.K.

[Lubomir Koutny]

Rád bych dal pár rad k seřizování plovákovců. Je třeba si uvědomit, že plováky jsou zdrojem značného odporu pod osou tahu vrtule, takže vytváří dvojici sil klopící model na nos, navích ještě působí jako kyvadlový efekt. Takže u hornoplošníků a dvouplošníků bude třeba podstatně menší, nebo vůbec žádné potlačení osy vrtule. Pokud není křídlo pokroucené, pak zalétávání bývá nečekaně snadné. Pozor ale na nárazy do stěn, nebo jiných přepážek. Perfektní sestavení plováků velmi usnadní přípravek, ten je dobré sebou brát i na soutěže, Petr Mikulášek nám to několikrát demonstroval, když po nárazu do stěny urazil vzpěry, ale vše v přípravku velmi rychle a perfektně opravil ! U létajících člunů jako je S.13 je dvojice sil tak výrazná, že model létal nejlépe s těžištěm v 60% hloubky, klouzavý let však pak byl jako na deter !!!
Problémy se stabilitou se mohou projevit již u středoplošníků, pokud mají na křídle hodně klenutý profil a současně velmi malou VOP, typickým příkladem může být Supermarine S.4, kterou jsem si postavil jako dvacetinku. Ta výborně a bez problémů létala pokud svazek nebyl natočený na více jak 60% z maximálních otáček. Při větších otáčkách a hlavně momentu se mororový let urychlil rapidně narostl tah vrtule i odpor plováků natolik, že dvacetinka byla klopena nosem dolů a po startu ve vodorovné poloze následovalo velmi rychlé přistání pák kroků před místem startu, naštěstí tam byla vysoká tráva. Nicméně v tomto případě pomohlo změnit úhel nastavení při startu - při 80% natočených obrátek to muselo být asi 30° vzhůru a následovalo pěkné stoupání do výšky 30m a let kolem 70 sec. Podobně bylo mutné řešit způsob startu u dvoumotorové amfibie oříška MDR-6 . Podstatně větší problémy mohou nastat u dolnoplošníků bez lomení křídla do V, pokud mají příliš dlouhé nohy vzpěr plováků a malou VOP. Můj oříšek Macchi M.67 byl postavený přísně maketově, křídlo bylo naprosto bez lomení, ba dokonce po provedení výpletu se stalo, že silonový vlasec křídlo svým tahem poněkud deformoval do záporného V (bylo to jen asi 2 mm), ale i to již stačilo k tomu, že oříšek byl při větším momentu naprosto nestabilní a byl schopný létat jen na malý moment a to jen vodorovně. Hoši, kteří si tento typ postavili a mají na křídle lomení do V alespoň 5 mm nemají s létáním žádné problémy !
Podstatně větší odpor minimakety s plováky způsobí, že tečna k poláře bude mnohem blíže k maximálnímu vztlaku, takže model může létat na větších součinitelích vztlaku. Ale to je již teorie u které často vyhoří i mnozí piloti skutečných letadel - vyzkoušel jsem u známých plachtařů s dotazem , jak se bude chovat jejich větroň s volnou výškovkou při vyvážení na minimálním opadání....Zkuste si na tuto otázku zodpovědět ! Pokud to zvládnete, dost věcí se vám pak objasní.