Partenavia Oscar P.64

Plánek velmi létavé a oblíbené dvacetinky Itoh byl vydán před více jak třiceti roky, ta měla jednu nevýhodu - neúplné podklady (dva dosti rozdílné 3-pohledy a chybějící foto skutečného letounu). Za tu dobu se některé věci změnily. Kvalitní Kanagom byl nahrazen šmejdem, který pořádně nelepí - proto na lepení kostry použijte buď lepící lak, nebo Perfect, máme jinou, snad i lepší gumu atd. Některé věci se dnes dělají jinak. Listy vrtulí již neděláme z překližky, ale z balzy. Svazky se létají delší a motorový let je až minutový. Dvacetinka Oscar je naprosto rovnocenná, pokud jde o letové vlastnosti s dříve oblíbeným Itohem, ale navíc má tu výhodu, že na ni jsou úplné podklady, což se příznivě projeví při statickém bodování. Tyto podklady jsou již také součástí nového stavebního výkresu a barevné fotky si najdete na internetu.

Poznámka redakce:
Níže uvedený návod je sice připraven pro stavbu modelu ze stavebnice, kterou lze např. výhrát na některé soutěži dvacetinek, ale domníváme se, že pomůže i těm, kteří se rozhodnou pro stavbu pouze za použití připojeného výkresu, neboť se jedná o stavebně velmi jednoduchý model.

Stavební plán

Je k dispozici ve formátu PDF. Po vytištění je třeba provést zvětšení na kopírce do správné velikosti a pro jistotu přeměřit - i pracovníci specializovaných kopírovacích center se občas umějí splést. Po zvětšení plánu na správnou velikost musíte naměřit rozpětí 500mm.

Stavební plán PDF (366kB)

Postup stavby

Stavebnice obsahuje veškerý potřebný materiál, to aby vám při stavbě nic nechybělo zajistíte jen tak, že pečlivě prostudujete plánek, návod stavby a pozorně roztřídíte již nařezané balzové nosníky. Hlavně velice pečlivě postupujte při stavbě trupu. Tam již máte připravené dolní a horní podélníky zadní části obou bočnic 2x3. Ty budou při stavbě bočnic na vysoko (v trupu pak na plocho). Nejprve na plánek zašpendlete horní podélník tak, aby byl zcela rovný (hodně pomůže přiložené rovné sinější prkno definující přímku horní strany). Pak spodní podélník pomocí špendlíkové šablony natvarujte přesně podle plánku. Pak již lepte postupně všechny příčky celé bočnice. Přímo na ní pak stejným způsobem lepte i druhou bočnici ! Do ještě slepených bočnic vyvrtejte otvor pro trubičky vypouzdřující bambusový kolík závěsu svazku. Opatrně odřízněte obě bočnice od sebe, pak zalepte papírové trubičky, nalepte čela bočnic na čelní přepážku, spojte trup vzadu a lepte vodorovné příčky. U křídla po seříznutí do klínu a vybroušení odtokovky, pečlivě označte místa zářezů žeber, tyto vyřízněte a zalepte do odtokovky tak, aby plynule pokračovala v křivkách jak horní, tak i dolního obrysu žeber kontrolujte kolmost žeber, zajistěte je špendlíky a zalepte k náběžce. Po zatvrdnutí lepidla opatrně zasuňte nosník do zářezů v žebrech tak, že jeho horní strana přesně sleduje horní obrys žebra (nesmí přečnívat, ani být zapuštěna).

Na konec křídla nalepte tlusté žebro, středové žebro musí být tak šikmo, aby při spojení obou půlek mělo křídlo potřebné lomení do V. Opatrně ostrým nožem ořízněte horní stranu předku náběžky a pak velmi pečlivě zabruste náběžku přesně do tvaru profilu. Koncové tlusté žebro ořízněte a zabruste do tvaru kapky dle plánku. Spojte obě půlky tak, aby bylo přesně dodrženo lomení do V.

Kormidla se lepí ve špendlíkové šabloně, pozor na správné použití různých dimenzí podélníků, nezaměnit ! Příčky z 2, x 1 se lepí na vysoko ! Také se po potažení a nalakování drží v šabloně. Celou kostru před potahováním obruste jemným smirkem nalepeným na balzové destičce (150 x 80 x 8 mm) a pak přelakujte ředěným lepícím, nebo vypínacím lakem, po jeho zatvrdnutí můžete začít s potahováním.

Potahový papír japan (nebo tenký modelspan) se nařeže tak, aby směr vláken byl ve směru delšího rozměru potahovaného dílu (po rozpětí křídla, po délce trupu). Nejlépe je lepit jej ředěným lepicím, nebo vypínacím lakem. Při lepení vodou ředěným herkulesem, nebo perfectem je třeba zvýšené opatrnosti. Japan se nevypíná vodou, ale jen nitroředidlem (z Liberce, nebo Hr. Králové) ředěným vypínacím lakem, křídlo je při tom v šabloně. Nejprve potahujeme postupně obě spodní půlky křídla, kontrolujeme, zda je papír přilepený po celé délce žeber, pak teprve horní půlky. U boků trupu nejprve potáhneme pruhem celofánu s reservou pár mm místa kde budou okna, pak teprve potahujeme japanem. Červený a zelený pruh na bocích trupu zhotovíme z již připravených pásků papíru, stejně jako i na SOP. Tyto opět lepíme pouze vypínacím lakem. Černý pruh před kabinou je z japanu a lepí se ještě před potažením kabiny celuloidem. Na přepážku č.2 můžeme nalepit fotku palubní desky nějakého dvoumístného sportovního letounu. Nakonec celý potah ještě přelakujme ředěným zaponem a orýsujeme dělící čáry křidélek a kormidel. Kontrolujeme zda na levém křídle je potřebná negativ, pravé musí být rovné. Na internetu také najdete i jiné barevné provedení např. celý letoun bílý s modrými doplňky.

Opatrně si naznačte přesné místo uložení křídla podle plánku. Nařízněte papír na spodní straně na úrovni náběžky. Pečlivě uložte křídlo, a kontrolujte jak na trupu sedí, natřete spoj lepidlem a křídlo přišpendlete na trup, znovu kontrolujte kolmost a symetričnost uložení. Nakonec dokončete potah trupu s přechodem do horní strany křídla a přilepíme čelní sklo kabiny z celuloidu 0,1 mm. Podobně kompletujte kormidla. Zalepte drát osy podvozku a vše přesně zkompletujte. Přesné údaje o svazku máte ve stavebnici přímo na cedulce u něj v sáčku. Pokud nemáte stavebnici, pak doporučuji svazek smyčku gumy TAN 5x1 o délce 600 mm. Před létáním je namázněte ricinovým olejem. Po létání vyndejte z trupu a dejte zpět do uzavíracího sáčku. Je to choulostivý motor, pokud nelétáte tak jej udržujte v suchu, ve tmě a bez přístupu vzduchu.

Zkontrolujte zda má model správné seřízení, včetně negativů na křídle dle plánku, vyosení vrtule a VOP v ose trupu, pak polohu těžiště s rovnoměrně rozloženým svazkem (natočte asi 50 otáček a zašpendlete vrtuli),těžiště nyní musí být na nosníku. Je-li model příliš těžký na nos, pak je nutné odlehčit vrtuli obroušením listů (škrábat sklem a brousit smirkovým papírem), naopak je-li těžký na zadek, pak dovažujeme v předu.

Zalétávání provádějte zásadně za bezvětří na velké travnaté ploše nejlépe na letišti, nebo na velké louce. Klouzavý let dolaďujeme nakrucováním odtokovky kormidel, případně jemným dovážením plastelinou.

Motorový let začínáme na 400 otáček, model by měl letět vodorovně v otevřené levé zatáčce. Na 800 otáček musí model již nastoupat asi 10 m výšky, motorový let dolaďujeme podložkami mezi hlavici a čelní přepážku. Nejčastěji model na začátku motoru při větších natočených obrátkách houpe, pak je nutná podložka mezi hlavicí a čelní přepážkou na horní straně. Na 1200 již dobře seřízený model stoupá 40 m výšky. Může se však stát, že model dělá kosý přemet t.j. na začátku letu v první polovině kruhu prudce stoupá a v druhé polovině pak klesá, zde pomůže větší vyosení hlavice do prava (podložka mezi hlavici na levé straně při pohledu ve směru letu), nebo lépe zvětšit negativ na pravém křídle. V tréninku netočíme nikdy více jak 1400 otáček, při soutěži pak ne více jak 1500. Takto do levých zatáček se seřizuje většina minimaket. U hornoplošníků však můžeme létat i motor do pravé zatáčky, pak ovšem máme negativ na levé půlce křídla a SOP do prava, tento způsob doporučuji těm, kterým se podařilo postavit křídlo s větším negativem na levé půlce křídla a pracné překrucování naopak by se časem vracelo.

Přeji mnoho hezkých zážitků z létání. Přijďte na soutěže OPENSCALE a Drncův memoriál.

ing. Lubomír Koutný