Na úvod možná zmínka, jak se Ruja (tj. já) ocitl ve světě minimaket, tj. ve světě, kde nosníčky se měří pětisetinovou šuplerou, modelářský hoblíček je dobrý leda jako těžítko, laky se ředí do koncentrací takřka homeopatických a chirurgická pinzeta se při stavbě stává téměř součástí ruky. Naprostá náhoda (klika, haluz - ať již tomu říkáte jakkoliv) mě po deseti letech svedla dohromady s bývalým spolužákem z VŠ, aniž bychom měli ponětí kdy o tom, že oba stavíme modely. ISim, ano, to je ten kolega, se k modelařině vracel po 15-ti leté přestávce a vrátil se ve stylu volného letu - jeho první RC EPP model ze stavebnice při třetím letu uletěl a nikdy nebyl nalezen. A tak jeho zoufalost z mizerné pilotáže a hledání někoho, kdo by ho do pilotáže RC modelů zasvětil, vlastně způsobila, že se vše obrátilo...
Na Lesné, na plácku za sodovkárnou, jsem jednou pozoroval ISima, jak se svým synkem létají s Bobíkem (ne, není to pes). Prostor malý, éro malé, nadšení tříletého synka veliké. Jelikož jsem majitelem, držitelem, otcem kulihracha jen o málo staršího, bylo rozhodnuto. Mým prvním pidiérem se tak stal Bobík, hornoplošníček, konstruovaný ing. Koutným. Ne, to skutečně není minimaketa, ale pokud jste nikdy malé letadlo nestavěli, je to docela dobrá "rozcvička". Od ISima jsem dostal plánek a první batůžek dobrých rad. Dodnes slyším v nočních můrách větu "to máš za dvě odpoledne hotový". Dvě odpoledne to tedy nebyla, tak třeba po prvním pokusu o slepení výškovky jsem ji třesoucí se rukou sundal z plánku a kochal se onu pověstnou vteřinu svojí šikovností, než se rozpadla na jednotlivé "součástky". Ale pomalinku šla stavba kupředu a něco podobného je dobré si vyzkoušet, zájemce o mrňousky získá alespoň hrubou představu co ho čeká. Nejsem úplný začátečník, prošel jsem klasickou školou házedel, modelů na C02, A-trojek a skončil jsem u RCček, takže nějaké zkušenosti se stavbou modelů byly. Stavba volného modelu mi dala i zavzpomínat na dobu bájné patnáctky (s kamarádem Smouktem jsme se pokoušeli dosáhnout mety 15 vteřin s házedly, jediný nadějný pokus který provedl Víťa Kaderka se svým házedlem nastříkaným stříbřenkou skončil v drátech vysokého napětí, kde za spektakulárních zvláštních efektů shořel). Bobík sice neměl parametry špičkového soutěžního stroje, ale ISim ho jedno odpoledne naučil na poli u Velkých Opatovic létat a bylo rozhodnuto, že se do nějaké minimakety pustím.
Zavrhnul jsem pro začátek vlastní konstrukci (i když já osobně stavím rád to co si sám vydumám a nakreslím) a rozhodně, pokud nemáte se stavbou minimaket praxi, bych to doporučil i vám. Na internetu jsou plánky ke stažení, některé najdete např. v knize Lubomíra Koutného "Modely letadel s gumovým pohonem" (vydal Computer Press) a konekonců se i plánek objevil na tomto serveru. Nad plánkem vždycky u kafe dumám, špekuluju jak tu kterou část postavit, a zda by to třeba nešlo nějak jinak lépe (většinou ne).
Jako první opravdovou minimaketu jsem stavěl BV 215 poháněný nízkotlakým raketovým motorem Rapier (plánek na stránkách Mika Stuarta zde - výběr byl jasný, je to totiž DIVNÉ éro a pro taková mám slabost. Navíc v diskusích se o něm hovoří jako o "létavém" typu, což je také dobré vodítko, s potvorou co si na ní vyláme zuby zasloužilý dědeček maketář se nemá cenu zahazovat), a jako první oříšek jsem zkusil Minilot (plánek z Koutného knihy). Oříšek ovšem dělá čest svému jménu, rozměry se z neuvěřitelně malých smrskávají na nesmyslně malé, nosník o průměru 1.5x1.5mm vám bude připadat jako trám a základní nezbytnou dovedností se stává schopnost nedýchat (pokud tu chybu během stavby uděláte a vydechnete, složitá konstrukce na které jste pracovali celé odpoledne se rozpadne a rozletí po obýváku, pokud se nadechnete, budete zbytky kostry ještě několik dní vykašlávat). Rozhodně tak neuděláte chybu, když první vaše stavba minimakety bude dvacetinka - rozměry jsou větší, snese hrubější zacházení než oříšek a volná plocha se dá najít lépe než třeba hala pro oříška.
No a ještě jedna rada za kterou mě páni profesoři asi nepochváli: vyberte si hlavně předlohu která se vám líbí ! Když už to nepoletí, ať to aspoň skvěle vypadá a budete mít motivaci model dostavět.
Poslední rada je z kategorie suchých: pokud je to možné, proberte vaši volbu se zkušenějším modelářem. Ideální je kolega z téhož města a diskuse nad sklenicí (lahví) piva, vína, čaje, medoviny,… (nehodící se škrtněte). Pokud není k dispozici, jistojistě poradí někdo na diskusním fóru, doporučuji sekci volný let na mojehobby.cz, nebo korespondeční skupinu groups.google.com/group/minimaketycz. Pro anglicky mluvící modeláře potom diskuse na SmallFlyingArts (guma) a Jetex.org (rapiery). Možnost se s někým poradit je důležitá hlavně na začátku. Někdy totiž není ani z plánku úplně jasné jak a co udělat - jistou výhodu získáte, pokud jde o plánek ze stavebnice, kde stavba bývá detailněji rozkreslena. Stavba se dá zvládnout samostatně (i když i tady je kolega výhodou), horší je to se záletem, tam se bude někdo zkušený hodit, většinou se najde chvilka na konci závodů minimaket, kterých v poslední době zase krapet přibylo.
Dnešní výlet do světa minimaket končí, v další kapitole se vydáme směrem k modelářské prodejně a nákupu materiálu.
A na závěr této kapitolky tu máme kvíz. Který z následujících modelů je pro začátečníka vhodnější?
|
|
|
A: McDonell XP-67 Bat |
B: Minilot |
A správná odpověd je....................samozřejmě za A ! Vždyť je to taková krása !
Protože jsem na výletě pana Thompkinse Ruju částečně provázel a možná i občas směroval jeho kroky, bude tento dovětek krátký, ba až kraťoučký. Stejně jako u všeho je pro začátek dobré střízlivě zhodnotit svoje možnosti a vybrat si jako první minimaketu velikost a typ, který je člověk schopen dokončit. Preference jsou různé a podobně jako ženy vybírají automobil výhradně podle barvy, najdou se i začínající modeláři, kteří vybírají podle obskurních kritérií. Znám jednoho, co si vybíral první modely vždy podle toho, kolik měly předlohy kanónů.
Jako vodítko pro výběr modelu můžete nahlédnout do níže uvedené tabulky, ať už přímo pro volbu vhodného plánku nebo pouze jako vodítko. Při troše snahy najdete na internetu nebo ve staších číslech časopisu Modelář plánky další, takže není nutno se omezovat jenom na ty doporučené v tabulce.
Pokud si prohlédnete více plánků z různých koutů světa, zjistíte, že se velmi liší konstrukční zvyklosti a úroveň detailu publikovaných plánků. Americké plánky jsou obvykle zaplněny spoustou návodného textu, podrobnějších náčrtků v axonometrických pohledech a nezřídka i detailním rozkreslením každého žebra, kýlu, přepážky. Křídla mají několik tenkých nosníků na povrchu, náběžku z lišty zaseklé do žeber, kulaté trupy jsou spíše osmihrany s několika zapuštenými podélníky. Plánky z našich koutů bývají mnohem "střízlivější", žebro bývá kresleno jenom kořenové a koncové, křídla mají nosníky nejčastěji ukryté uvnitř, náběžka lepená natupo a kulaté trupy jsou konstruovány jako "tisícihran" se spoustou podélníků, které nejsou zapuštěny do přepážek. Každé řešení má svoje výhody a nevýhody a po čase si každý najde svůj styl, který mu pro stavbu vyhovuje.
Malá rada: pokud nějaký plánek získáte, není úplně od věci si jej přeměřit a opatřit si i dokumentaci k předloze. Není úplně vyloučené, že ten člověk před váma, co používal kopírku, si nastavil zvětšení/zmenšení o nějaké procentíčko a postavit oříška s rozpětím 350mm je potom mrzuté...
| Typ | Kategorie | Složitost | Poznámka |
| Itoh 62 | Dvacetinka | pro začátečníky | Plánek i s popisem vyšel v knize "Dvacetinky - plány a návody pro stavbu gumou poháněných maket letadel" (ISBN 80-252-8018-3), L.Koutný |
| Arsenal VG-39 | Dvacetinka | pro pokročilé | Plánek i s popisem vyšel v knize "Modely letadel s gumovým pohonem" (ISBN 80-251-0042-1), L.Koutný |
| Nakajima Ki-84 "Frank" | Dvacetinka | pro pokročilé | Plánek lze objednat v redakci časopisu Model Hobby (http://www.model-hobby.cz) |
| ZLIN Z-226A "AKROBAT" | Dvacetinka | pro mírně pokročilé | Plánek lze objednat v redakci časopisu Model Hobby (http://www.model-hobby.cz) |
| Letov Š-39 | Dvacetinka | pro mírně pokročilé | Plánek je k dispozici zdarma na stránkách minimakety.cz |
| Beechcraft Musketeer | Dvacetinka | pro začátečníky | Plánek i s popisem vyšel v knize "Modely letadel s gumovým pohonem" (ISBN 80-251-0042-1), L.Koutný |
| HL-2 | Oříšek | pro začátečníky | Plánek i s popisem vyšel v knize "Dvacetinky - plány a návody pro stavbu gumou poháněných maket letadel" (ISBN 80-252-8018-3), L.Koutný |
| Zlin Z-50M | Oříšek | pro mírně pokročilé | Plánek i s popisem vyšel v knize "Modely letadel s gumovým pohonem" (ISBN 80-251-0042-1), L.Koutný |
| Saab J-29B Tunnan | Rapier | pro mírně pokročilé | Plánek lze stáhnout ze stránek Mika Stuarta |
Vše důležité bylo uvedeno, snad jen pár poznámek:
Pro začátek bych se vyhnul koncepcím jako samokřídlo, kachna, vícemotorové a víceplošné modely a podobně. I když se o nich na diskuzích lze dočíst že létají úžasně, přece jen mají svá specifika jak při stavbě tak při zalétávání. Takže ode mě doporučení - vybrat si nějaký líbivý hornoplošník s dostatečně dlouhým předkem trupu. Je jich nepřeberné množství předloh a i výkresů modelů je k dispozici dostatečné množství, vybere si snad každý. Takový model odpustí nějakou tu nepřesnost při stavbě i tápání jaký vliv má ta která změna seřízení při zalétávání a létání.
Když už máme model vybraný a stavební plán sehnaný a správně nazvětšovaný/nazmenšovaný, nadešel ten správný čas k Rujou zmiňované "kávě nad plánem". Doporučuji dopodrobna celý výkres prostudovat a v mysli si vytvořit virtuální 3D model jeho konstrukce. Zaměřit se je třeba na konstrukční uzly kde se navzájem stýkají jednotlivé části modelu a promyslet jak se zde budou stýkat a křížit jednotlivé nosníky a přepážky, jak budou vypadat průniky těchto částí a podobně. Tím si ujasníme i jaký vliv bude mít například když při stavbě posuneme nosník či přepážku o pouhý milimetr oproti výkresu.
